Příchod nového koronaviru do Evropy znemožnil veřejnou vernisáž výstavy a slavnostní předání diplomů, proto vítěze vyhlásíme s měsíčním zpožděním on-line. A to na Facebooku a zároveň na webových stránkách Fakulty architektury ČVUT, a to ve středu 8. dubna 2020 v 13.30 hodin.
Zprávy
Přinášíme výsledky mezinárodní studentské soutěže URBAN DESIGN AWARD za rok 2018/2019
8/4/2020
Na prvním místě se umístila Vanda Kotková z Fakulty architektury ČVUT v Praze, o druhé a třetí místo se dělí její spolužák z fakulty Roman Hrabánek a Jakub Sedláček z Fakulty architektury VUT v Brně, tři odměny putují na Fakultu architektury STU do Bratislavy. Soutěž, dříve známou pod názvem O nejlepší urbanistický projekt, organizuje Ústav prostorového plánování Fakulty architektury ČVUT v Praze pod záštitou Asociace pro urbanismus a územní plánování a České komory architektů.
O soutěži
Soutěž je určena všem studentům, kteří v daném akademickém roce vytvořili ateliérovou semestrální práci zapsanou jako urbanistický projekt. Do soutěže nelze přihlásit magisterské diplomní projekty. Pro mezinárodní pojmenování soutěže se pořadatelé rozhodli kvůli tomu, že se okruhu organizujících škol rozšiřuje a přidávají se další zahraniční fakulty.
V čem je soutěž unikátní?
Soutěž propojuje akademickou sféru s odborníky mimo akademické prostředí. Většina porotců je nominována právě z jejich řad. Zúčastňují se přední architekti, vedoucí projektových kanceláří, pracovníci městských úřadů, ministerstev nebo hlavní architekti měst. Studenti a současně jejich pedagogové jsou tak konfrontováni s pohledem z praxe. Zároveň udává cenný přehled o přístupu k výuce urbanismu na různých univerzitách. "Kvalita soutěžních projektů je poměrně vyrovnaná, v průběhu let se mění hlavně grafická úroveň v závislosti na rozvoji technologií a studenti lépe prezentují postup, který k výsledku vedl. Práce se stále více zaměřují na řešení veřejného prostoru či revizalizaci zanedbaných území ve městech," říká o soutěži její sekretář Ing. arch. Vít Řezáč. Řada vítězů soutěže se nadále věnuje práci v oboru urbanismu nebo územního plánování. "Jen na naší fakultě vyučuje na Ústavu prostorového plánování Veronika Šindlerová nebo na Ústavu krajinářské architektury Laura Jablonská. Vítězem byl i doc. Dalibor Hlaváček, vedoucí Ústavu navrhování II", dodává Vít Řezáč.
Porota
V porotě zasedli tito závislí porotci z řad pedagogů zúčastněných univerzit: Ing. arch. Alžbeta Sopirová, PhD. (FA STU), doc. Dr. Ing. arch. Gabriel Kopáčik (FA VUT), doc. Ing. arch. Jan Mužík, Csc. (FSV ČVUT), Ing. Václav Jetel, PhD. (FSV ČVUT, AUÚP), Ing. arch. David Tichý, PhD. (FA ČVUT). Nezávislými porotci byli Ing. arch. Radek Janoušek (Nadace Proměny), Ing. arch. Pavel Ludvík (ÚMČ Praha 10), Ing. arch. Lukáš Vacek (nezávislý architekt), Ing. arch. Pavel Vecán (Swietelsky Real Estate CZ s.r.o.), Ing. arch. Martin Sládek (Consequence forma). Předsedkyní se stala Ing. arch. Kristina Ullmannová (IPR Praha). Na průběh zasedání dohlížel sekretář soutěže Ing. arch. Vít Řezáč a koordinátorka Ing. arch. Zuzana Poláková.
Výsledky soutěže
V letošním ročníku se do soutěže přihlásilo celkem 32 prací. 11 projektů pocházelo z FA ČVUT v Praze, 14 návrhů z FA STU v Bratislavě, 5 z FA VUT v Brně, 1 z FSv ČVUT v Praze a 1 z liberecké FUA TUL.
Hodnocení poroty provázela bohatá diskuze poroty o šíři, typu a různém rozsahu přihlášených prací. Šlo jak o projekty veřejných prostor, krajinářské práce, tak o rozsáhlejší úlohy nových čtvrtí. Přihlášen byl tradičně také jeden regulační plán. Porota tak hodnotila nejen samotný výsledek a jeho rozsah, ale také míru vlastní invence a kvalitu a prezentaci procesu, který k návrhu vedl. Ačkoli do druhého kola postoupilo celkem 9 návrhů, porotci se po dlouhé debatě shodli na šesti oceněných. O těch proběhlo závěrečné hlasování, ze kterého vzešlo výsledné pořadí.
1. místo
Vítězkou se stala Vanda Kotková z Fakulty architektury ČVUT v Praze, ateliér Novotný-Koňata-Zmek, Ústav navrhování I, se svým projektem Praha-re_vize/Bohdalec, v němž navrhuje čtvrť s různorodou zástavbou, která využívá svůj potenciál, ale zároveň jej rozvíjí a komplexně zpracovává nelehké téma jedné z klíčových lokalit pro rozvoj města, velkého rozvojového území Bohdalce-Slatin. Porota ocenila její srozumitelný postup a důkladnou analýzu i kvalitu návrhu. Pozitivně také hodnotila, že autorka přemýšlí ve vrstvách, navrhuje ohniska území (centra jeho rozvoje) a směry prostupnosti.
Obsahová stránka předloženého projektu přináší komplexní zhodnocení poměrně obsáhlého, a tudíž i zajisté nelehkého, tématu, kterým otázka urbanizace velkého rozvojového území bezesporu je. Autorka srozumitelnou formou postupuje od analytické části, kde podtrhuje možná pozitiva a negativa daného území, k části návrhové, ve které následně aplikuje předchozí získané zkušenosti k dotvoření stávající urbanistické struktury poměrně kvalitní strukturou novou. Řešení návrhu však není jednostranně zaměřeno, ale komplexně koordinuje jak prvky městské krajiny, tak prvky krajiny ve městě (toky a zelené pásy), včetně uspořádání veřejného prostoru a jeho klíčových míst, či rámcové lokalizace občanského vybavení.
Je také důležité podtrhnout, že již od počátku autorka klade důraz na podchycení širších souvislostí a hledá logické návaznosti v případě fungování celoměstských systémů (např. v případě prvků zelené infrastruktury či prvků dopravních). Řešené ploše autorka logicky přisuzuje jakousi hierarchii (přemýšlí ve vrstvách), navrhuje ohniska území (centra jeho rozvoje) a směry prostupnosti. Od nich se pak odvíjí zvolený typ zástavby – urbánní bloky, jež se svou hustotou adekvátně přibližuje širšímu centru. Zvolená výšková hladina v této lokalitě koresponduje s danými představami o výšce tamní zástavby, její vhodnost autorka navíc také potvrzuje rozvinutými řezopohledy.
Celková práce studentky by se proto dala označit za velice zdařilou formu možného náhledu na budoucí vývoj velkého rozvojového území Bohdalce – Slatin a právem jí náleží obdržené ocenění.
2. – 3. místo
O druhé a třetí místo se podělí dva ocenění. Náš student, Roman Hrabánek a dále student Fakulty stavební VUT v Brně Jakub Sedláček.
Práce Romana Hrabánka z FA ČVUT, ateliéru Kohout-Tichý, Ústav nauky o budovách, zabývající se návrhem Nové čtvrti v Olomouci oslovila porotu proto, že představuje nadstandardně promyšlenou koncepci nové čtvrti na území rozsáhlého armádního brownfieldu.
Předložená práce představuje nadstandardně promyšlenou koncepci Nové čtvrti v Olomouci na území rozsáhlého armádního brownfieldu. Návrh vychází z podrobných analýz a pochopení potenciálu místa. Analýzy neslouží autorovi pouze k odůvodnění svého návrhu, ale zejména k její evaluaci. Ta vyústila ve velmi strukturované zadání, jež je hlavní podmínkou návrhu komplexní, ale srozumitelné koncepce.
Snaha až o perfekcionisticky vyjádřený detail, zájem o řešení i drobného reálného měřítka a parcelace, které autor uplatňuje i v často opomíjeném návrhu řešení zelených ploch a stromořadí, představuje neobvyklou pracnost a vynaložené úsilí. Vstup na „nebezpečné“ pole přílišné konkrétnosti ovšem autor zvládnul s dospělou lehkostí. Urbanistická struktura, doplněná o detail parteru a typické profily, tak není pouhým „strukturálním cvičením“, ale přináší uspořádanou bohatost prostředí a typologie zástavby. Práce neopomíjí základní systémy a s velkou pečlivostí se věnuje struktuře, funkci a hierarchii veřejných prostranství. Novou čtvrť návrh citlivě člení na sociálně-funkční celky. Návrh překvapuje svou vyvážeností a přirozeností.
Projektu lze vytknout pojetí hraničních území, napojení na širší okolí, a to i včetně nevyužitého potenciálu řeky. Proklamované cíle širších vztahů nepůsobí v návrhu přesvědčivě. Diskutabilní je též urbanistické vyjádření „lokálního centra“ a Centrálního náměstí. Zvolené měřítko a urbanistické pojetí Centrální osy postrádá citlivost a „samozřejmost“ návrhu. Slabinou celé práce je pak grafická srozumitelnost, „čtenář“ je nucen kvalitu práce „číst mezi řádky“, a domýšlet nevyřčené a nezdůrazněné, byť promyšlené souvislosti; právě ty, které představují výjimečnou hodnotu návrhu.
2. – 3. místo
Jakub Sedláček se ve svém projektu Brownfield Veletržní v Brně zabývá revitalizací území bývalých oděvních závodů a navazujícího okolí v širším centru Brna. Jeho návrh zpracovaný v Ateliéru urbanistické tvorby Ústavu architektury FAST VUT v Brně zaujal porotu jednoduchým a srozumitelným zpracováním a přesvědčivostí navržené urbanistické struktury. Porota ocenila uvažování o principech udržitelnosti a konkrétních opatřeních, které by v kontextu současné doby mělo být přirozenou součástí každé urbanistické úlohy.
Hodnocená práce představuje revitalizaci brownfieldu na území bývalých oděvních závodů a navazujícího okolí v širším centru Brna. Návrh porotu zaujal jednoduchým a srozumitelným celkovým zpracováním. V poskytnutých podkladech ale chybí hlubší analýza území a z ní vyplývající závěry ve vazbě na návrhovou část. Tvarosloví navržené urbanistické struktury působí přesvědčivě. Velikost bloků vytváří přívětivé měřítko zástavby a pro člověka příjemná veřejná prostranství. V severní části je logicky doplněna linie vysokých solitérních objektů. S ohledem na provozní udržitelnost je diskutabilní velké množství prostorů navržených jako veřejné (vnitrobloky, terasa nad parterem v severní části), přestože vytvořené řešení nabízí jejich hierarchizaci (poloveřejné / polosoukromé / soukromé prostory).
Jako problematické se jeví převažující řešení parkování v objektech v úrovni nad terénem, které je v kolizi se snahou o aktivní parter. S ohledem na celkovou velikost řešeného území by detailní měřítko návrhu zasluhovalo podrobnější zpracování.Pozitivním aspektem návrhu je uvažování o principech jeho udržitelnosti s nastíněním konkrétních opatření v jednotlivých oblastech, které by vkontextu současné doby mělo být přirozenou součástí každé urbanistické úlohy.
Odměna
Odměnu se porota rozhodla udělit dvojici Barbora Gunišová a Dominik Haviar z Ústavu urbanizmu a územného plánovania FA STU v Bratislavě za projekt Transformácia areálu - Dynamitky - Bratislava-Dimitrovka. Projekt vyniká přehlednou a srozumitelnou analytickou částí a sympatickou mírou zoomu v části návrhové. V neposlední řadě porotu oslovilo také výsostně urbanistické zadání, které transformuje bratislavské území o rozloze 105 ha na autonomní městskou čtvrť.
Porotu zaujalo už samotné výsostně urbanistické zadání, zpracované v rámci ateliérů na STU FA v Bratislavě. Návrh prezentuje transformaci bratislavského území o rozloze 105 ha na autonomníměstskou čtvrť. V konkurenci ostatních projektů zpracovaných na toto zadání vyniká přehlednou a srozumitelnou a nalytickou částí a sympatickou mírou zoomu v části návrhové. Samotné překlopení analytické části v návrh vhodně prezentuje problémový výkres a vývojová schémata. Ocenit lze předně navrhovanou strukturu a vhodnou kombinaci navrhovaných typologií, která je uvěřitelná a vyhýbá se přílišné schematičnosti. Návrh také nezapomíná na stávající hodnoty v území a schematicky zobrazuje jejich možnou revitalizaci. Projekt je prezentován přehlednou grafickou formou s dostatečným textovým doplněním.
Přesto by porota uvítala větší vzájemnou provázanost těchto částí, která by pomohla k lepší čitelnosti návrhu a vyzdvižení hlavních urbanistických kvalit projektu. Také závěrečné koláže jsou graficky zdařilé, působí ale více jako samostatné grafické listy, než jako cílená sdělení konkrétních urbanistických myšlenek návrhu.
Odměna
Odměnou porota ocenila také Bohdana Hollého, rovněž Ústav urbanizmu a územného plánovania FA STU v Bratislavě za projekt Kollárovo námestie v Bratislavě. Jeho bakalářská práce revitalizuje důležitý veřejný prostor v centru Bratislavy. Porota na ní ocenila kvalitní analýzu veřejných prostor v širších územních souvislostech i následný návrh nabízející rozmanité využití prostoru s ohledem na různé potřeby uživatelů i institucí zde sídlících. Porota rovněž ocenila ekologické využití dešťové vody i řešení dopravy formou sdružených zastávek umožňujících využití autonomních osobních vozidel.
Porota se rozhodla ocenit tuto bakalářskou práci, která byla mezi přihlášenými projekty poměrně unikátní, na základě řešení revitalizace Kollárova náměstí, skýtající v sobě kvalitní analýzu veřejných prostor v širších územních souvislostech s následnou syntézou v podobě návrhu, který sleduje rozmanitost využití tohoto důležitého veřejného prostoru v Bratislavě s ohledem na různé potřeby člověka. Výsledné různorodé funkce umístěné v rámci řešeného náměstí zohledňují nejen potřeby uživatelů náměstí, ale i jednotlivých převážně veřejných institucí, které se navzájem prolínají a jsou propojené pěší zónou.
Další oceněnou součástí přihlášeného projektu je práce s modrou infrastrukturou, která se snaží o ekologické využití dešťové vody v místě spadu prostřednictvím zavlažovacích systémů pro veřejnou zeleň a pro obsluhu vodních prvků. V neposlední řadě je v projektu ceněna práce s dopravou v klidu a veřejnou dopravou, s ideou sdružených zastávek, které umožňují využití i autonomních osobních vozidel.
Celkově velmi dobrému hodnocení projektu napomáhá i relativně zdařilá grafická úroveň a prezentace zpracovaného projektu, kterému neubírá na hodnocení ani stafáž plameňáků umístěných doprostřed tohoto typického rušného městského veřejného prostoru.
Odměna
Tomáš Kadák a Matej Mega, také z Ústavu urbanizmu a územného plánovania FA STU v Bratislavě obdrželi odměnu za návrh projektu Transformácia areálu Dimitrovka, Bratislava, rozsáhlého průmyslové území. Komise ocenila kvalitně zpracovanou analytickou část, v níž zkoumá širší souvislosti, analyzuje zeleň, funkčnost provozu, dopravu, kompozici a historii území.
Návrh rieši rozsiahle industriálne územie, dnes už nefunkčného areálu Dimitrovky v Bratislave. Priemyselný areál je v súčasnosti opustený, devastovaný a pôda kontaminovaná. Stavebno-technický stav mnohých objektov chátra, vyžaduje asanáciu alebo rekonštrukciu. Vzhľadom na jeho výhodnú polohu. v širšom centre mesta Bratislavy, bolo územie vyhodnotené ako rozvojové, umožňujúce transformáciu, pri zachovaní hodnôt pamiatkovej ochrany a priorít udržateľného rozvoja.
Autori pristúpili k návrhu kompexne, so snahou zapojiť celé riešené územia do celomestkých súvislostí. Identita miesta je čitateľná v navrhovanej urbánnej koncepcie, v ktorej sú zakomponované niektoré hodnotné a výnimočné priemyselné objekty, torzá technickej a zelenej infraštruktúry. Hlavná myšlienka návrhu je založená na výraznej priečnej kompozičnej osi, medzi dvoma mestskými radiálami, ktorá prepája významné dopravné uzly – železničné stanice mesta. Priečna línia je posilnená verejnými priestormi, v ktorých dominujú pôvodné objekty, s novým funkčným využitím, ako industriálna stopa územia. Časť územia s environmentálnymi záťažami sa navrhuje využiť ako mestský park.
Práca bola komisiou navrhnutá na odmenu pre rozsiahle spracovanie analytickej časti - od širších súvislostí, cez analýzu zelene, funkčno-prevázkovú, dopravnú, kompozičnú a historickú. Nedostatkom práce bola absencia etapy hľadania koncepcie riešenia medzi analytickou a návrhovou časťou. Grafické spracovanie je na dobrej úrovni.
Sponzoři
Sponzorsky se na soutěžních cenách a odměnách a na nákladech spojených s vystavením prací pravidelně podílejí partnerské vysoké školy - Fakulta stavební a Fakulta architektury ČVUT v Praze, Fakulta architektury VUT v Brně, Fakulta architektury STU v Bratislavě a Fakulta architektury Politechnika Wroclawska ve Vratislavi. Příští ročník podpoří také Politechnika Gdaňsk a University of Opole. Finanční prostředky poskytla také firma Šindlerová : Felcman.
Výstava
Výsledky soutěže jsou obvykle vyhlašovány současně s otevřením putovní výstavy oceněných projektů. Vzhledem k restrikcím souvisejícím s koronavirovou pandemií byli letos pořadatelé nucení odložit nejen vyhlášení výsledků, ale také otevření výstavy. Prozatím je možné si nejlepší projekty prohlédnout elektronicky.