Fakulta architektury aktuálně nemá vlastní spolek sdružující a propojující bývalé studující. Naši absolventi mohou zůstat v kontaktu se školou a svou univerzitou prostřednictvím sociální sítě LinkedIn a Spolku absolventů a přátel ČVUT.
Spolek pořádá pro členy pravidelné akce, o nichž informuje na svých webových stránkách (kde se můžete zaregistrovat) a formou newsletterů.
Své bývalé spolužáky z Fakulty architektury můžete vyhledat v seznamech absolventů, pořízených u příležitosti oslav 40. výročí znovuobnovení samostatnosti FA ČVUT v roce 2016 a zveřejněných v publikaci FA ČVUT 1976–2016.
Pavel Hnilička
Pavel Hnilička Architekti
Studoval v letech 1993–2000 u prof. Ladislava Lábuse a prof. Aleny Šrámkové. V roce 2002/2003 absolvoval postgraduální studium na ETH Zürich u prof. Dietmara Eberleho. Od roku 2003 vede vlastní ateliér Pavel Hnilička Architekti, na pražských projektech spolupracuje s ateliérem Baumschlager Eberle. Je autorem knihy Sídelní kaše. Otázky k suburbánní výstavbě rodinných domů (2005, 2012). V letech 2007–2010 působil na FA v Ústavu urbanismu a od roku 2012 pracuje pro Útvar rozvoje hl. m. Prahy na pražských stavebních předpisech jako vedoucí pracovní skupiny.
Jan Tomandl
expert na oblast přístupnosti prostředí, zdravotnické stavby a stavby pro sociální služby
Architektura, teorie a tvorba, 2013–2022, školitelka Irena Šestáková
Disertační práce na téma Architektonické řešení prostředí pro osoby s Parkinsonovou nemocí získala Cenu Josefa Hlávky 2021 za významný přínos k propojení oblasti architektury a medicíny ve výzkumu potřeb osob s Parkinsonovou nemocí.
V rámci svého výzkumu Jan Tomandl inicioval navázání spolupráce mezi architekty a lékařskými profesemi. Jedním z výsledků této spolupráce byl úspěch v grantové soutěži a získání tříletého projektu GAČR 16-23901S Principy tvorby prostředí pro osoby s Parkinsonovou nemocí, jehož byl Jan Tomandl nositelem, a který byl realizován ve spolupráci s Neurologickou klinikou a Centrem klinických neurověd 1. LF UK a VFN v Praze. Svoje znalosti a schopnosti Jan Tomandl uplatňuje nejen v praxi ve spolupráci s organizacemi zabývajícími se problematikou bezbariérovosti, ale také v rámci řešení dalších grantových projektů. Například v projektu TAČR Beta 2 Hledání nových metod pro podporu implementace principu univerzálního designu v investiční podpoře bydlení.
Jan Zikmund
odborník na průmyslovou a poválečnou architekturu
Dějiny architektury a památková péče, 2010–2017, školitel Petr Vorlík
Disertační práce na téma Průmyslová architektura padesátých a šedesátých let dvacátého století získala Cenu Josefa Hlávky 2017 a následně byly její části publikovány v knize Hledání univerzality. Kontexty průmyslové architektury v Československu 1945–1992 (VCPD FA ČVUT, 2020), která uspěla druhým místem v mezinárodní soutěži Fedrigoni Top Award 2022.
„Živé město nemusí být dokonalé, esteticky uhlazené, asepticky čisté a prosluněné. Potřebujeme zbytková, neotesaná, podivná, nevyužitá místa a pozitivní poruchy v pečlivém řádu, který jsme na sebe sami uvalili. Toho lze docílit jen míšením nového se stávajícím.“
Petr Vorlík
přispívá k poznávání poválečné české architektury i k záchraně mizejícího průmyslového dědictví
Absolvent FA (1999) působí od r. 2002 ve Výzkumném centru průmyslového dědictví a od r. 2006 na fakultě přednáší dějiny architektury 19., 20. a 21. stol. Jako autor nebo spoluautor se podílel na publikacích Šedesátá léta v architektuře očima pamětníků (2006), Areál ČVUT v Dejvicích v šedesátých letech (2006) a Ještěd: evidence hodnot poválečné architektury (2010). S ohlasem se setkaly jeho knihy Meziválečné garáže v Čechách (2011) a Český mrakodrap (2015). Napsal skripta Dějiny architektury dvacátého století (2010) a je autorem koncepce databázového systému industriální topografie a e-learningové aplikace k dějinám architektury.
Mirjana Petrik
zabývá se plánováním veřejného prostoru s ohledem na děti a mládež – parametry Města přátelského k dětem
Architektura, teorie a tvorba, 206–2019, školitelka Irena Šestáková
Disertační práce na téma Děti a město: veřejný prostor města s ohledem na děti a mládež.
Během doktorského studia získala Fulbright-Masarykovo stipendium 2011–2012 a zapojila se do výzkumu v Children, Youth and Environments Center for Research and Design na University of Colorado, Boulder, v USA. V letech 2015–2017 byla řešitelkou Erasmus+ programme, Innovative training on design, installation and maintenance of safe and challenging play areas – Safer Play. Téma své práce nadále rozvíjí i mimo akademickou půdu. Je autorkou studií posouzení a doporučení parametrů města přátelského k dětem na území m. č. Praha 3 a 7 a zakladatelkou a předsedkyní spolku Město přátelské k dětem z.s., který propojuje veřejnou správu, odborníky a mladé občany v projektech zaměřených na městské plánování, vzdělávání a participaci dětí a mládeže. Je uznávána odbornou skupinou zabývající se problematikou navrhovaného prostředí pro děti, zakladatelkou platformy Architektura dětem a spolupořadatelkou a aktivní účastnicí mezinárodních konferencí Architektura dětem.
Miroslav Pavel
historik architektury a kulturolog
Dějiny architektury a památková péče, 2014–2019, školitel Matúš Dulla.
Disertační práce na téma Architekt Jindřich Merganc: lidský rozměr získala Cenu Josefa Hlávky 2019 za mimořádnou doktorskou disertační práci a následně byly její části publikovány v knize Zapomenutá generace: Čeští architekti na Slovensku (FA ČVUT, 2019).
Historik architektury a kulturolog. Absolvoval magisterský a doktorský studijní program na Filozofické fakultě UK v Praze, v roce 2019 získal doktorát na Ústavu teorie a dějin architektury Fakulty architektury ČVUT v Praze. Specializuje se na dějiny architektury 20. a 21. století a jejich přesahy. Dlouhodobě se věnuje problematice stavebně historických průzkumů české architektury druhé poloviny 20. století a je spoluautorem metodiky jejího hodnocení. Zvláštní místo pak zaujímá rozbor architektonické tvorby pohledem antropologie.
Za obsah této stránky zodpovídá: Ing. arch. Kateřina Rottová, Ph.D.
