V DOKTORSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU ARCHITEKTURA A URBANISMU SI MŮŽETE SI VYBRAT Z TĚCHTO ZAMĚŘENÍ:
Doktorské studium je příležitostí specializovat se, připravit se na akademickou a vědeckou profesní dráhu a aktivně se podílet na aktuálním dění v oboru. Můžete se zapojit do výzkumných projektů, prohloubit své znalosti a kompetence ve vybraném oboru a navázat kontakty v tuzemské i zahraniční akademické sféře. Standardní doba studia je čtyři roky. Lze je absolvovat prezenční i kombinovanou formou, a to i v angličtině. Nabízíme inkluzivní, podnětné a myšlenkově otevřené prostředí.
Co nabízíme
-
Architektura, konstrukce a technologie
Studijní zaměření je orientováno na vědeckou práci a základní i aplikovaný výzkum na styku architektury a urbanismu s technikou, předně v oblasti stavebních konstrukcí, materiálů a technologií, a to jak novodobých, tak historických. Zaměření využívá synergického efektu mnohaoborovosti výuky na FA a vede doktorandy a doktorandy k individuální i týmové vědecké práci na základě syntézy architektonické tvorby a stavebně technického výzkumu.
-
Architektura, teorie a tvorba
Studijní zaměření se soustředí přednostně na vědeckou práci v oblasti teorie architektury, v níž zkoumá pomocí metodologie společenských, humanitních a technických věd jak vývoj a interakce jednotlivých architektonických teorií, tak jejich přínos a profesní i širší společenský dopad na architektonickou tvorbu i kulturní a životní prostředí.
-
Dějiny architektury a památková péče
Studijní zaměření nabízí orientaci na hlubší vědeckou a tvůrčí činnost; organicky propojuje dvě spojité nádoby – komplexní, systematické zkoumání dějin (architektury, sídel a krajiny, užitého umění) a péči o zděděné hodnoty. Doktorandi a doktorandky se mohou samostatně i v rámci týmů zapojit do našich grantových projektů a dlouhodobě pěstovaných výzkumných témat.
-
Krajinářská architektura
Nově zavedené studijní zaměření nabízí výzkumné příležitosti a přípravu na samostatnou vědeckou práci s interdisciplinárním přístupem, propojením krajinářské architektury s ostatními obory na fakultě. Umožňuje zapojení do probíhajících grantových projektů v rámci základního i aplikovaného výzkumu, v oblastech historie a teorie krajinářské architektury, navrhování a plánování krajiny, sociálních, kulturních a dalších témat v kontextu udržitelného rozvoje životního prostředí.
-
Urbanismus a územní plánování
Studijní zaměření je orientováno na aplikace vybraných základních i aktuálních teorií urbanismu a územního a prostorového plánování i relevantních přístupů a metod jako nezbytného podkladu pro vědeckou práci a výzkum. Součástí zaměření je i zkoumání historického odkazu urbanismu a územního plánování a aplikovaný výzkum a evaluace v oblastech geografických informačních technologií a umělé inteligence při modelování územního rozvoje.
školitelé
Každý doktorand a doktorandka se hlásí ke konkrétnímu školiteli nebo školitelce, odborníkům na vypsané téma. Ti je pak vedou po celou dobu studia a jsou přítomni u všech důležitých okamžiků, od přijímaček až po obhajobu disertační práce. U mezioborových, výrazně tematicky rozkročených témat, mohou být doplněni specialistou či specialistkou. Představujeme vám školitele a školitelky:
absolventi
Absolventi a absolventky se uplatňují a dále své zkušenosti a témata rozvádějí na pedagogických či výzkumných pozicích naší fakulty. Působí ve významných profesních institucích a organizacích nebo ve státní správě. Své zkušenosti využijí i ve vlastní tvůrčí praxi.
Klára Brůhová
historička architektury se zaměřením na dějiny architektury a urbanismu 20. století
Dějiny architektury a památková péče, 2010–2015, školitel Petr Vorlík.
Disertační práce na téma Projektované a neuskutečněné zásahy do pražských historických měst získala Cenu rektora za vynikající doktorskou práci 2016 a Cenu Josefa Hlávky 2016; následně byly její části publikovány v knihách Praha nepostavená: Vltavské břehy jako urbanistické téma moderní metropole (ČVUT, 2017) a Pražské vize. Fantastické stavby, které nikdy nevznikly (Paseka, 2018).
Klára Brůhová je historička architektury s hlavním zaměřením na dějiny architektury a urbanismu 20. stol. Zabývá se problematikou poválečné architektury v ČR a aktuálně diskutovanou otázkou její památkové ochrany, je autorkou knihy Praha nepostavená o nerealizovaných architektonických a urbanistických projektech v hlavním městě a v současné době se věnuje rovněž výzkumnému tématu žen-architektek ve 2. polovině 20. stol.
Jan Zikmund
odborník na průmyslovou a poválečnou architekturu
Dějiny architektury a památková péče, 2010–2017, školitel Petr Vorlík
Disertační práce na téma Průmyslová architektura padesátých a šedesátých let dvacátého století získala Cenu Josefa Hlávky 2017 a následně byly její části publikovány v knize Hledání univerzality. Kontexty průmyslové architektury v Československu 1945–1992 (VCPD FA ČVUT, 2020), která uspěla druhým místem v mezinárodní soutěži Fedrigoni Top Award 2022.
Miroslav Pavel
historik architektury a kulturolog
Dějiny architektury a památková péče, 2014–2019, školitel Matúš Dulla.
Disertační práce na téma Architekt Jindřich Merganc: lidský rozměr získala Cenu Josefa Hlávky 2019 za mimořádnou doktorskou disertační práci a následně byly její části publikovány v knize Zapomenutá generace: Čeští architekti na Slovensku (FA ČVUT, 2019).
Historik architektury a kulturolog. Absolvoval magisterský a doktorský studijní program na Filozofické fakultě UK v Praze, v roce 2019 získal doktorát na Ústavu teorie a dějin architektury Fakulty architektury ČVUT v Praze. Specializuje se na dějiny architektury 20. a 21. století a jejich přesahy. Dlouhodobě se věnuje problematice stavebně historických průzkumů české architektury druhé poloviny 20. století a je spoluautorem metodiky jejího hodnocení. Zvláštní místo pak zaujímá rozbor architektonické tvorby pohledem antropologie.
Jan Tomandl
expert na oblast přístupnosti prostředí, zdravotnické stavby a stavby pro sociální služby
Architektura, teorie a tvorba, 2013–2022, školitelka Irena Šestáková
Disertační práce na téma Architektonické řešení prostředí pro osoby s Parkinsonovou nemocí získala Cenu Josefa Hlávky 2021 za významný přínos k propojení oblasti architektury a medicíny ve výzkumu potřeb osob s Parkinsonovou nemocí.
V rámci svého výzkumu Jan Tomandl inicioval navázání spolupráce mezi architekty a lékařskými profesemi. Jedním z výsledků této spolupráce byl úspěch v grantové soutěži a získání tříletého projektu GAČR 16-23901S Principy tvorby prostředí pro osoby s Parkinsonovou nemocí, jehož byl Jan Tomandl nositelem, a který byl realizován ve spolupráci s Neurologickou klinikou a Centrem klinických neurověd 1. LF UK a VFN v Praze. Svoje znalosti a schopnosti Jan Tomandl uplatňuje nejen v praxi ve spolupráci s organizacemi zabývajícími se problematikou bezbariérovosti, ale také v rámci řešení dalších grantových projektů. Například v projektu TAČR Beta 2 Hledání nových metod pro podporu implementace principu univerzálního designu v investiční podpoře bydlení.
Mirjana Petrik
zabývá se plánováním veřejného prostoru s ohledem na děti a mládež – parametry Města přátelského k dětem
Architektura, teorie a tvorba, 206–2019, školitelka Irena Šestáková
Disertační práce na téma Děti a město: veřejný prostor města s ohledem na děti a mládež.
Během doktorského studia získala Fulbright-Masarykovo stipendium 2011–2012 a zapojila se do výzkumu v Children, Youth and Environments Center for Research and Design na University of Colorado, Boulder, v USA. V letech 2015–2017 byla řešitelkou Erasmus+ programme, Innovative training on design, installation and maintenance of safe and challenging play areas – Safer Play. Téma své práce nadále rozvíjí i mimo akademickou půdu. Je autorkou studií posouzení a doporučení parametrů města přátelského k dětem na území m. č. Praha 3 a 7 a zakladatelkou a předsedkyní spolku Město přátelské k dětem z.s., který propojuje veřejnou správu, odborníky a mladé občany v projektech zaměřených na městské plánování, vzdělávání a participaci dětí a mládeže. Je uznávána odbornou skupinou zabývající se problematikou navrhovaného prostředí pro děti, zakladatelkou platformy Architektura dětem a spolupořadatelkou a aktivní účastnicí mezinárodních konferencí Architektura dětem.
Přijímací řízení a tematické okruhy
Pro každý akademický rok vypisujeme tématické okruhy, najdete je na stránkách přijímacího řízení společně s dalšími informacemi a instrukcemi. Uchazeči a uchazečky mohou školitele a školitelky osobně kontaktovat a před přijímacím řízením s nimi své záměry prodiskutovat.