Vychází Alfa 2/23

Putovní singapurskou výstavou „Le Corbusier+ v modelech a obrazech“ – v pražské verzi obohacenou fotografiemi realizací a studentskými skicami i sadou přednášek – se škola rozhodla sdílet unikátní data v „cloudovém úložišti“ Dějepisu architektonického přemýšlení. Včetně tématu „význam výroby modelu“… Francouz švýcarského původu za úsvitu moderny oslňuje i silou malířskou a silou sochařskou expresivního talentu. Někdy se o něm mluví jako o „Picassovi architektury“. Racionalizovaným urbanismem v „novém městě“ po první válce celého světa (pokud víme) musel šokovat nejenom milovníky tradičního „městnání“ domů, ulic a náměstí. Se svým osvobozeným „softwarem“ se stal pro leckoho jedním z operátorů stavebního umění.

Fakultní přízemí se výstavou stává středobodem uvažování odborné veřejnosti v metropoli.

„Architektura je umělecká, korektní a velkolepá hra stavebních těles shromážděných na světle. Naše oči jsou stvořeny k tomu, aby viděly tvary ve světle, světla a stíny odkrývají tvary. Krychle, kužely, koule, válce nebo pyramidy jsou velkými primárními tvary, které světlo vlastně odhaluje; jejich obraz se nám jeví čistý a hmatatelný, jednoznačný. Proto to jsou hezké tvary, nejhezčí ze všech. V tom se každý shodne, dítě, divoch i metafyzik. V tom jsou základní podmínky výtvarného umění."

L.C.

Jiří Horský, šéfredaktor Alfy

Nejnovější číslo si můžete prohlédnout online zde.

Z nové Alfy vybíráme

Před několika lety, během expozice studentských skic z Corbusierova kláštera La Tourette (ZAN, ateliér Brožová – Hůrka – Šrámek Ústavu navrhování III), se tištěný školní zpravodaj rozhodl nabídnout čtenářům bonus – „virtuálně za Corbusierem“. Pedagogové i studenti tak mohli reflektoval odkaz, a to osobně, přímo u kávičky, kdyby laskavý Mistr přivolil ke sdílení (ehm) – pro někoho ve francouzském café v Eveux u Lyonu na dohled od jeho kláštera La Tourette (1957–1960) nebo třeba za rohem, v kavárničce ve Veletržní paláci (Fuchs – Tyl, 1925–1928), který, jak známo, L. C. dokonce navštívil. Motýlka netřeba.

U kávičky s Corbusierem

Kdybyste se mohl/a setkat s L. C. – či s jeho současníky, event. spolupracovníky – kteří by to byli? A hlavně: o čem byste mluvili, na co byste se zeptal/a?

Jiří Hůrka, vedoucí ateliéru ZAN, pedagog workshopu v La Tourette

Rád bych se potkal se Charlotte Perriand, zemřela docela nedávno (1999).

Viděli jsme její výstavu ve Firmini. Navrhovala většinu ikonického nábytku pro L. C. Zeptal bych se na podrobnosti tokijského chaise longue, původně bambusové křeslo, které geniálně transponovala do oceli a kůže.

A u kávičky s L.C. bych si hlavně zkusil domluvit autorský doprovod našich studentů při prohlídce kláštera La Tourette. Na místě bych se pak zeptal na spolupráci s Jannisem Xenakisem. A kdyby byla nálada, jestli si jako workoholik našel čas na nějaký Xenakisův koncert, je to taky avantgardista… Určitě jako šéf dostal volňásek!

A při exkurzi bych byl zvědavý i na architekta Fernanda Pouillona, kterého L. C. velmi respektoval. FP jak známo restauroval a rekonstruoval cisterciácký klášter Thoronet, který asi duchovně silně inspiroval L. C. při práci na La Tourette.

Mimochodem jsem jednou absolvoval přednášku na téma barevných stěn v La petite maison (přímo na místě), byl to trochu vyčerpávající výsledek jakéhosi L. C. kolokvia. Řeč šla o desítkách různých sond v různě barevných vrstvách nátěrů (jaká kombinace je více autentická). Myslím, že by se L. C. pobavil.

Luis Marques, architekt, asistent v ateliéru Krátký Ústavu navrhování III

Vážený pane L. C.! Jste jedním ze zakladatelů CIAM (Congres International d’architectur moderne) – shromáždění předních architektů a urbanistů, jako byl Walter Gropius nebo Alvar Aalto, na nichž byly ve velkých, vizionářských a ambiciózních rámcích formulovány a diskutovány urbánní strategie. Má otázka má dvě roviny: 1/ myslíte, že po rozpuštění v roce 1959 a následném návratu k tradičnějším přístupům k urbanismu s nadějí na znovuoživení nostalgické představy historického města vytvářejí současné plánovací strategie dostatečné podmínky k uplatnění aktuálních technologických, typologických a ekonomických změn? 2/ Myslíte, že by Praha ve snaze vyrovnat se se zmíněnými změnami profitovala ze skupiny, podobné právě hnutí CIAM – tedy tvůrčí a kritické urbánní platformy?

Zdroj: Alfa 8/2016