Kalendář

Výstava prezentuje pod hlavičkou nově založené platformy 1:1 LAB výběr design-build projektů, které vznikly za posledních 10 let na Ústavu navrhování II FA ČVUT.

Vyhlášení přijímacího řízení

městské fasády přelomu 19. a 20. století

V městském prostředí se setkáváme s bohatě dekorovanými fasádami od počátku šedesátých let 19. století až do počátku 20. století. S příchodem nových stavebních technologií a materiálů se historizující dekor stal běžnou formou reprezentace investora i architektonickou nutností. Vždy však jako výsledek dialogu mezi stavebníkem a stavitelem, který dotvářely orgány stavebního řízení.

Výstava na několika případech detailně představuje, jak funguje komponování fasády moderního nájemního domu s ohledem na stavební předpisy a zároveň představy všech zainteresovaných aktérů. Často šlo totiž o hledání kompromisů, které lemovaly cestu samotnému architektonickému výrazu.

Vernisáž: 24. 4. 2025, 17.00, Galerie na ochozu
Autor koncepce a obsahu výstavy: Josef Holeček
Spolupracující na modelech: Filip Sári, Malvína Burešová, Šimon Crkal
Kurátor: Miroslav Pavel

Výstava je výstupem studentského projektu SGS: Městské fasády - obraz stavebníka či svévole stavitele? (řešitel Josef Holeček, 2024). Organizuje Ústav teorie a dějin architektury.  

Více infomací o výstavě zde

Galerie VI PER a Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT vás zvou na představení knihy ATÚ: Automatické telefonní ústředny: Společnost, technologie, architektura.

Kolektivní monografie ATÚ: Automatické telefonní ústředny: Společnost, technologie, architektura přináší přehled technologického, typologického a architektonického vývoje automatických telefonních ústředen v Československu, věnuje se též společenským a politickým souvislostem jejich vzniku a jejich autorům. Tyto expertně navrhované stavby v sobě ukrývaly objemná elektromechanická zařízení a zároveň vyjadřovaly technický pokrok a společenský význam veřejné telekomunikační sítě. Analogové systémy však byly záhy nahrazeny digitálními, nevyžadujícími již velké prostory ani lidskou obsluhu. Jejich budovy tak ztratily svůj smysl, mizí v rukou nových vlastníků a představují tak dnes jednu z nejohroženějších skupin průmyslového dědictví.

Editory publikace jsou Irena Lehkoživová a Jan Zikmund, předmluvou ji otevírá Benjamin Fragner, texty od Lukáše Berana, Petra Freiwilliga, Jakuba Potůčka, Jiřího Suchomela a Barbory Zavadské doplňují rozhovory s Jiřím Eisenreichem a Václavem Aulickým. Studie doprovázejí dobové fotografie a plány ze sbírek českých a slovenských muzeí, galerií, tiskových agentur a osobních archivů, z nichž řada je publikována vůbec poprvé. Současnou situaci mezních okamžiků pozoruhodné architektonické vrstvy pak dokumentuje unikátní fotografická esej Viktora Máchy.

Kniha vznikla za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky a Fakulty architektury ČVUT v Praze jako součást projektu Průmyslová architektura druhé poloviny 20. století: Extenze, transformace a identita (DH23P03OVV016) v programu na podporu aplikovaného výzkumu v oblasti národní a kulturní identity NAKI III.

Více informací na vipergallery.org

Architekt–samouk, neústupný vizionář technologického pokroku a výstřední vynálezce – to byl Buckminster „Bucky” Fuller, jedna z nejoriginálnějších postav americké architektury 20. století. Podíváme se na milníky jeho tvůrčího života, dozvíme se, co je to Dymaxion a zjistíme, kdo doopravdy stál za slavnou geodetickou kupolí.

Studující prezenčního studia Fakulty architektury ČVUT jsou na přednášky U3V rovněž zváni a mohou přednášky navštěvovat volně.

Organizuje Ústav teorie a dějin architektury.

Spolek studentů historie FF UK ve spolupráci se Spolkem posluchačů architektury při FA ČVUT Vás 28. 4. od 19:15 zvou do učebny P300 (hlavní budova FF UK, třetí patro) na mezioborovou debatu Město jako zrcadlo polistopadové transformace.

Česká a moravská města byla od svého vzniku prostorem pomalé evoluce, skokových inovací a turbulentních transformací, ať už politické, ekonomické, sociální či architektonicko-urbanistické povahy. Spolueditorka publikace Adéla Gjuričová (ÚSD AV ČR) a autor jedné z kapitol Hubert Guzik (FA ČVUT) nastíní dynamiku změny, kterou prošla tuzemská města na přelomu státního socialismu a polistopadového režimu. Diskuse bude zrcadlit mezioborovou perspektivu knihy Město jako laboratoř změny, a zaměří se mj. na dopady politické transformace na komunální politiku, krizi dobových expertních diskurzů či proměny urbanismu a městského plánování.

PhDr. Adéla Gjuričová, Ph.D. dlouhodobě zkoumá politické a sociální dějiny pozdního státního socialismu a postkomunistického období. Od roku 2023 působí jako ředitelka Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i.
Doc. mgr Hubert Guzik, Ph.D. se zaměřuje na dějiny architektury a bydlení 2. poloviny 20. století. Působí na Fakultě architektury ČVUT v Praze.

Prof. PhDr. Pavel Kalina, Ph.D. představí téma počátků a současnosti památkové péče v Egyptě. Ve druhé polovině 19. století se rozvíjel nejen zájem o egyptskou kulturu doby faraonů, ale stále více také zájem o mladší památky z křesťanské a islámské éry. Významně k tomu přispěli architekti ze střední Evropy. Jejich odkaz je živý i v současnosti, kdy nároky moderní společnosti vystavují historickou architekturu stále většímu tlaku.

Prof. PhDr. Pavel Kalina, Ph.D. je historik umění a architektury a dlouholetý pedagog Ústavu teorie a dějin architektury na Fakultě architektury ČVUT. Sám jako své zaměření uvádí architekturu raného novověku, ikonologii a význam investora v dějinách architektury, jeho odborný záběr je nicméně velmi široký, jak ostatně dokládá i jeho rozsáhlá publikační a přednášková činnost. Z vydaných knih jmenujme alespoň tu poslední Hluboké město. Moderní metropole jako Druhý Řím, která se věnuje nevyčerpatelnému bohatství znaků, jež činí město městem. Mimo to se prof. Kalina ze své odborné pozice aktivně vyjadřuje k aktuálním kauzám, dotýkajícím se umění a architektury.

V opozici k obavám o klima a biologickou rozmanitost stojí sen 63 % německé společnosti o životě v rodinném domě. Lze stávající panelové domy přestavět tak, aby nabízely všechny vlastnosti rodinného domu? Může mít nejoblíbenější forma bydlení v Německu ekologickou budoucnost?

Tématu se bude věnovat přednáška Jureka Brüggena a Aimée Michelfelder z berlínského neziskového sdružení AFEA - Sdružení pro ekologickou architekturu. Společně s dalšími zainteresovanými subjekty rozvíjí AFEA vlastní iniciativy a návrhy které mají aktivně utvářet a realizovat ekologické změny.