Stvoření Třebonic

V tento praživý letní den potřebuji uniknout svazujícím hradbám velkoměsta a zakusit trocha ráje na zemi. Procházím tržnicí a skrz sad pulzujícím životem včel vidím již dávno řehtající koně. Rybníček pod nejstarší pražskou lípou je oázou v městské džungli. Vinice a rozlehlá pole působí ze hřbitova stejně majestátním dojmem jako prostor gotické katedrály. Dominantní kostel Krteň, jako by byl eskalací všech dějů v parku. Cítím tu sílu a napojení na přírodu. Zemský ráj to na pohled! Ale není to sen. V dáli vidím, jak lidi bydlí a pracují stejně jako já. Děti si hrají a rodiče obývají nedaleký pivovar. Z lihovaru se táhne sladká ovocná vůně a božské světlo je tlumené skleníkovou hradbou. Jako by se zde zastavil čas.