Hřbitov na bastionech

Havel v době svého úřadování usiloval o to, aby místo v okolí bastionů ožilo životem nové éry. Chtěl, aby se podél ulice Jelení táhla řada městských domů s pestrou škálou funkcí, aby lidé chodili debatovat do obytného skleníku-kavárny, představoval si Golema tančícího v Lumbeho zahradách. Havlův sen s „uzráváním“ naší demokracie zemřel. Lidé zůstali stejní, a co víc. Sociální aspekt nové éry se v mnohém zhoršil. Je smutným dokladem smrti snu o konci dějin, že více lidí než kdy dříve se dnes ukládá do společného hrobu - nemají nikoho, kdo by je pohřbil. Dalším silným trendem je konání „pohřbů bez obřadů“. Lidé z tohoto světa odcházejí, aniž by na ně kdo vzpomínal. A je jich čím dál víc. Krásný Havlův sen zemřel. Já navrhl místo pro jeho pochování.