LDN Barrandov

Léčebnu dlouhodobě nemocných vnímám především jako místo, které by mělo bezproblémově a hladce sloužit svým uživatelům a podporovat cestu k vyléčení se. Fakt, že se u nás v léčebnách velmi často umírá a tudíž se tyto prostory stávají posledním domovem mnoha lidí mě zarazil. Co mě ale šokovalo více, bylo prostředí a podmínky v kterých se to odehrává. Na léčení pacientů má dle mého názoru zásadní vliv i prostředí, v kterém se lidé nachází. Snažím se tedy v mém návrhu soustředit na klíčové faktory jako je slunce, světlo, zeleň, čerstvý vzduch, materiály, barvy, možnost soukromí a potkávání se s ostatními. Budovu orientuji tak, že do každého pokoje během dne svítí slunce a každý má možnost vyjít na lodžii nebo balkon. Aktivnější lidi mohou využívat společenské místnosti, víceúčelové sály, jídelny, společné terasy, rehabilitaci nebo menší lázně. Dvoulůžkové pokoje jsou řešeny tak, aby měl každý možnost si upravit své soukromí a cítit se, že je sám v pokoji, nebo s tím druhým v jednom prostoru. Hledám ideální propojení mezi místem, které se pro pacienty stává dočasným domovem a mezi léčebnou jakožto strojem na péči. Budova je řešena jako dvoutraktová se třemi spojovacími krčky, z nichž dva slouží společným prostorám jednotlivých oddělení a jeden vertikální komunikaci a jako vstupní lobby. Díky tomuto schématu je orientace uvnitř budovy velmi srozumitelná. Chodby jsou osvětleny přirozeným světlem a jsou z části pobytové. Materialita domu vychází z funkce a potřeb uživatelů. Zvenku odlehčené dřevěné pavlače s látkovým stíněním, umožňující nerušený pobyt na čerstvém vzduchu v kombinaci s železobetonovým skeletem, pozinkovaným plechem, zelení, sluncem a klidnými barvami v interieru. Z hlediska urbanismu je Barrandov mix mnoha názorů. Většinu prostoru tvoří panelové sídliště z 80. let s netradičně odvážným a radikálním přístupem k hmotám, barvám a formování shromažďovacích míst. Tato vrstva je doplňěna o další silnou porevoluční výstavbu v podobě typických lodí v přístavu na severovýchodě pozemku. A o snahu zajistit více lokálních možností a méně dojíždění. Řešená parcela je v současné chvíli divokou loukou určenou k venčení psů, pouštění draků, běhání a po velkém dešti je tu i rybník. Když jsem na parcelu z sídlištních ulic vstupoval poprvé, cítil jsem silné prostorové i vizuelní uvolnění, které místní vnímají pozitivně a je to jeden z hlavních důvodů častého zavanutí tras procházek právě na toto místo. V mém návrhu s touto kvalitou pracuji a snažím se o zachování volné pohledové osy a jisté nekonečnosti a volnosti původní louky pomocí dlouhého půdorysu budovy, který prostor ohraničuje a opakováním fasádních vzorů tento vjem podporuje. Tento pohled je zakončen volnou loukou se stromy, rybníkem a výhledem na nekonečné nebe za kopcem. V druhé půlce území navrhuji několik bytových domů a sportovně multifunkční centrum, které v území chybí a budou v dialogu s léčebnou utvářet živý prostor ohraničený z jedné strany parkem a rybníkem a ze strany druhé sídlištní masou.