Botič

Vystoupili jsme z metra D na zastávce Náměstí Bratří Synků. Ještě jsme se ani nezorientovali a už nás málem smetlo auto a pán utíkající na tramvaj nás praštil taškou. Tramvaje se objevují snad za každým rohem v nejméně očekávané chvíle. Rychle pryč odsud. Únik je naštěstí nadosah. Stačí přejít cestu, vstoupit za bělostnou clonu knihovny a vybrat si své útočistě. Altán uprostřed zahrady, pohodlnou pohovku s knihou v ruce, novou výstavu v galerii nebo šálek kávy ve vnitrobloku plném zeleně. Čas plyne. Přes průsvitnou fasádu nesměle pronikají zlatavé paprsky zapadajícího Slunce. Je čas jít domů. S uvolněnou myslí dokončíme příjemné odpoledne procházkou parkem podél kolejí.