LÁZNĚ NA ROZHRANÍ - ARCHETYPY JESKYNĚ, MÝTINY A VODY

Návrh lázní vychází ze skladby Valse sentimentale, op. 51, No.6 od Petra Iljiče Čajkovského. Ve skladbě jsou dva navzájem se doplňují nástroje, cello a piano. Cello reprezentuje teplo, tíhu, naději, budoucnost, emoce. Piano představovalo racionalitu, doplňuje převládající motiv cella. Hlavním prvkem skladby je opakující se motiv v různých intenzitách. Ten se odráží v plynulém přechodu ze vstupního patra dolu k bazénu. Spojujícím prvkem-motivem je plynulost schodiště i linií. Intenzity se odrážejí v přechodu mezi jednotlivými částmi lázní.