Rovnoběžky

Návrh pavilonu čerpá z prací Daniela Libeskinda, mezi jejichž typické znaky patří kontrast, rastr a práce s výraznými, zpravidla ostrými tvary. Většina konstrukcí je k obvodu stavby v půdorysu kosá, založená na pootočeném rastru. Interiér dělí dvě rovnoběžné stěny na prostřední hmotu se dvěma podlažími a otevřené prostory po stranách, v nichž se nacházejí schodiště a galerie. Pavilon osvětlují pásy ve střeše, které částečně přecházejí také do fasád. Jeden z nich tvoří také vstup na severozápadní fasádě. Prostřední část je v patře poměrně temná, v přízemí má naopak dlouhý světlík na výšku celého patra. Pavilon tedy nabízí nejen dramatické tvary, ale rovněž prostorové a světelné kontrasty.