míSTOmíst

Představuji si putujícího člověka. Člověka putujícího lesem, kterého zajímá, co nového objeví. Najednou se před ním les maličko rozestoupí a on spatří místo, které nečekal. Zapomenuté místo, kterému byla vtisknuta nová atmosféra, ta stará ale nebyla potlačena. Místo, které ho vábí, aby přišel blíž. Místo, které si s návštěvníkem hraje, ale kde se role mohou i obrátit či doplňovat. Místo plné života, smíchu i pohybu, zároveň i plné ticha, zastavení se, samoty. Místo sta míst.