lázně na rozhraní

Když se řekne podzemí, tak se mi v hlavě jako první vybaví jeskyně, proto jsem chtěla, aby mé lázně navozovaly právě takovou atmosféru. Je to místo, kde se člověk může ukrýt před realitou, kde na něj nečekají žádné nástrahy, ale pouze klid a odpočinek. Zužující se vstupní schodiště návštěvníka vtahuje a on může všechny negativní myšlenky nechat za sebou. Kompozici jsem založila na cestě za světlem, přestože se jedná o podzemní stavbu. Člověk nejprve vstoupí do tmavého podzemí, avšak jde-li dál, může se skrze labyrint prostorů dostat do otevřeného atria s vyvěrajícím pramenem plného světla a zároveň stále být ukrytý před vnějším světem.