DŮM S KONCERTNÍ SÍNÍ V OBLACÍCH

Vstupujeme zalomenou částí do panství obyvatel. Pozorujeme hru světla, která nás vybízí k vykročení vzhůru, do srdce domu. V komorní atmosféře vnímáme jednotlivé vjemy. Světlo proniká při tichém dialogu hudby a posluchače a odchází do prostranství klavíru, aby s ním trvale splynulo jako věčné memento. Průrva, ostny světla, vertikály slunečních paprsků, kontrastují s tmavým ustrnutím síně osazené ochozem jako ztupeným ostnem bližší komínům než věžím. Hlavní výrazové prostředky - vložené novodobé vrstvy, materiály, struktury a jemný detail - dohromady tvoří jakoby soudobé sochařské dílo. Osou je jemná průběžná linka štítu - napětí vytvořené vložením jasné geometrie do kontrastu kovového zlomu.