Stále jde o závod s časem. Průmyslové dědictví je leckdy ohroženější než kdy dřív. Kvůli zanedbané údržbě, humpoláckým úpravám, zhoršujícímu se stavebně‑technickému stavu léta opuštěných technických a průmyslových objektů. Stává se to účelovým argumentem. Přibývá záminek pro demolice. Sledujeme paradoxní vývoj, charakteristický pro současnou situaci. Oproti době před dvaceti, třiceti lety už nechybějí informace, argumenty, mezinárodní srovnání, a hlavně přesvědčivé příklady dalšího využití. Podařilo se podrobněji zmapovat a upozornit na hodnoty, nedávno ještě přijímané s nedůvěrou, jako nedůležité. Mezitím jsou tématem akademického zájmu, součástí populární kultury, módou. Rozhodování o projektech nového využití opuštěných industriálních staveb se ale protahují, v prostředí převládající developerské výstavby je nesnadné je prosadit.