Roubení na malém feudálním sídle v Sudkově Dole je již v literatuře známo delší dobu. Roubení zde mělo „dlouhý život“ a bylo ještě opravováno v blíže nedatované mladší době (snad v 17. stol.). Dokládá tradici a setrvačnost takové podoby světnice. Na Cuknštejně se v podkroví zachoval negativ roubené konstrukce, evokující dojem někdejší další světnice. Reálně však jde asi o sýpku či jiné skladiště. Analogie lze nalézt v Tyrolsku. Oba příklady – Sudkův Důl i Cuknštejn - pocházejí z doby kolem r. 1490. Roubení je univerzální prostorová jednotka a teprve po dovybavení okny, topeništěm či omazávkou se stává konkrétním prostorem s konkrétní funkcí - někde světnicí, jinde komorou či sýpkou. Vyplývá z toho potřeba obezřetnosti při nálezu fragmentu roubení či jeho stop: je třeba hledat další znaky, výbavu a studovat disposiční souvislosti.