Po vzniku Československé republiky v roce 1918 přišlo působit na Slovensko mnoho českých architektů. I po druhé světové válce působily na Slovensku desítky českých architektů ve specializovaných projektových organizacích a na nové škole architektury v Bratislavě. Pod jejich působením se v první polovině 50. let zformovaly první generace domácích architektů. Z mnoha českých osobností si kniha podrobněji všímá skupinu těch nejvýznamnějších: absolventy pražské akademie K. Šilingera a J. Mareka, dále J. Mergance, na jehož silně působil jeho učitel a přítel J. Plečnik, dva absolventi pražské techniky A. Balána a J. Grossmanna, a přibližuje také trojici těch, kteří přišli na Slovensko po druhé světové válce: V. Karfíka, J. E. Koulu a A. Piffla. Hlavně díky českému transferu přicházeli tehdy na Slovensko nejnovější podněty z velkých evropských center. Ale slovenská scéna se dokázala postupně svými díly vyrovnat své starší a vyspělejší české sestře. Neznamená to však, že je oprávněné zapomenutí, které postihuje nejednoho českého architekta působícího v minulosti na Slovensku.
