Zázemí velkých českých měst stejně jako obdobná území ve všech zemích středovýchodní Evropy jsou vystaveny silnému suburbanizačnímu / peri-urbanizačnímu tlaku. Na rozdíl od měst v západní Evropě suburbanizace probíhá opožděně a o to rychleji. Přeměna dříve venkovských sídel na suburbánní satelity a vznik nových rozsáhlých logistických, nákupních a montážních center v krajině vyvolává řadu konfliktů a problémů. Teprve postupně vznikají nástroje pro koordinaci a regulaci suburbanizace. Praxe územního plánování a rozhodování úřadů o územním rozvoji však zatím suburbanizaci spíše podporuje a snaží se ji technicky umožnit. Nově vzniklé obytné satelity a peri-urbánní areály bude nutno integrovat do sídelního a funkčního systému, což zajisté bude náročné na zdroje a kapacity a bude to vyžadovat soustředěnou pozornost územního plánování.