Zadání územního plánu není zdaleka jen (s)právním úkonem, ale klíčovým momentem rozhodujícím nejen o struktuře vlastního plánu, ale především o podstatných momentech rozvoje sídla/sídliště. Proto se jak výzkum, tak návrh metodiky odvíjí od reálných procesů odehrávajících se v soudobém světě v nadčasovém lidském díle – v sídlišti/sídle. Zadání je principiálně otázkou, na kterou chceme dostat jasnou a úplnou odpověď. Respektive je spíše sledem otázek, od obecných a komplexních ke konkrétním a parciálním. Z toho plyne, že okamžik zadávání je vážnou úvahou o požadavku na pro obec podstatnou transakci, úvahou o tom, co vše mohu žádat od příslušného procesu a co již žádat nemohu.
Publikace