Kniha je věnována vztahu mezi uměním a křesťanskou mystikou od 12. století do 60. let 20. století. Kniha chápe křesťanskou mystiku, tedy mystiku založenou na představě že Ježíš byl Božím synem, jako sociální, nikoli čistě psychologický fenomén. Kniha je založena na přesvědčení že vztah mezi mystikou a uměním se měnil v průběhu staletí právě tak jako vnímání umění a chápání lidské psychiky.
