Termín mrakodrap bývá obvykle používán pro pohledově exponované výškové budovy, které ve svých útrobách poskytují užitný, lidmi obyvatelný prostor. Ani v mezinárodním měřítku není stanovena přesná výšková hranice, které je potřeba docílit, aby se tímto povznášejícím titulem mohla budova honosit. Název však napovídá, že by se mělo jednat o stavbu, která se „drápe“ až k oblakům. Nejen fyzicky, ale zřetelně i v obecnějším, nepřímém slova smyslu. Nemalou roli proto hrají místní a časové souvislosti a z nich vyplývající odlišná měřítka hodnocení (srov. Burj Khalifa v Dubai se 828 m a 162 podlažími versus u nás nejvyšší AZ Tower v Brně se 111 m a 30 podlažími). Kritériem tudíž není pouze absolutní, měřitelná výška, ale spíše účinek na pozorovatele. A způsob jakým budova doslova „vyčnívá“ ze svého prostředí, ať už městského nebo krajinného. Mrakodrapy vnímáme především z dálkových pohledů, jako prostou siluetu, bez vztahu ke stavebnímu detailu. Možná ale právě skromnější měřítko českého mrakodrapu umožňuje podrobnější, zvídavější zkoumání a osobnější kontakt.
