V době hrozící ekologické krize a rychlých změn klimatu jako by stavebnictví zaujímalo zcela překroucenou úlohu. Stále dokola se argumentuje vysokou energetickou náročností provozu objektů, které byly stavěny v době, kdy se na tepelné ztráty hledělo z jiné perspektivy než dnes. V současnosti se náklady na jejich vytápění zdají neudržitelné a jako snadné řešení se nabízí zateplování dotované Ministerstvem životního prostředí či Evropskou unií, případně nahrazení původní budovy energeticky úspornější novostavbou. V této situaci však vyvstává řada otázek, na které zatím málokdo hledá odpovědi: Vyplatily by se investice do zateplování vzhledem k úspoře energie i bez „zelených dotací“? Kolik energie se spotřebuje na výrobu daného zateplení a jaká je jeho životnost? Kolik odpadu vznikne při demolici a následné novostavbě? Opravdu není možné vměstnat naše dnešní požadavky do stávajících hmot? Nelze změnit vnitřní režim budovy bez zpravidla architektonicky podřadného zateplení?