Cílem příspěvku je seznámit čtenáře s postupem analýzy určité kulturní krajiny, kdy tento rozbor končí teoretickou lokací novodobého sídla, vycháze- jící z tradičního zemědělského schématu. Úvod je věnován hodnotám středoev-ropského venkovského území a jeho silné provázanosti se zemědělskou produkcí, kde venkov je vnímán jako prostředí zemědělského charakteru s mnoha specifiky. Lokační metoda je v textu a mapách demonstrována ve třech krocích na tzv. mode- lovém území o rozloze 625 hektarů. První krokem v průzkumu území je analýza starých map, jejímž cílem je odhalit v krajině strukturu významných bodů, vede- ní liniových prvků s interpretací místních jmen, často odkazujících na vlastnosti místa. Na základě těchto analýz jsou ve druhém kroku definovány možné zastavitelné plochy a oblasti určené pro agrární činnost. Posledním krokem jsou průzkumy zaměřené na mezioborovou analýzu místa. Na podkladu těchto tří postupných fází/kroků lokace „modelové oblasti“ lze v závěru určit nejen poměrně přesný tvar sídla v krajině, ale i aktualizace pro územněanalytické podklady nebo zadání pro územní plán.