Problematika symfonických koncertních sálů prochází po přelomu tisíciletí dynamickým rozvojem. Nástupci slavných symfonických sálů minulosti se formují do tzv. Shoebox typu a dochází vrcholného naplnění. Zároveň dochází k rozvoji tzv. Vinyards akustiky. Tento princip tvorby prostorové akustiky nabízí řadu tvůrčích příležitostí. Práce analyzuje vývoj tohoto stavebního typu, předkládá definici základních měřitelných i subjektivních akustických charakteristik a sumarizuje zásady navrhování koncertního sálu. Na příkladu Nové Filharmonie pro Prahu navazuje na vineyards princip a obohacuje ho o nástroj prostorové akustické obálky. Tato obálka je pomocným nástrojem při formování akustického prostoru. Aglomeráty či klastry těchto akustických obálek usnadňují formování, kontrolu nad dobou dozvuku a distribucí časných bočních odrazů. Největší vliv této metody se projeví v oblasti okrajů sálu a tvarování stropu, a ve studii je použita zároveň pro návrh oken, kterými je sál osvětlen. Působení prostoru je v zásadě synestetické, zvuk i světo jsou formovány stejným principem. Metoda nabízí možnost rozvoje vineyards modelování, například jeho parametrizace a hledání nových forem architektury.