V posledních letech se vedou velké diskuse o budoucnosti a postindustriálních území – jakým způsobem tyto velkoplošné areály rehabilitovat, začlenit je do krajiny městské či otevřené. Do debaty vstupují nejen ekologická, sociologická či urbanistická hlediska, ale též názory orgánů památkové péče. Revitalizace velkých postindustriálních ploch vyžaduje komplexní přístup. Ekonomické využití společně s racionální ochranou sekundární přírody může být v mnoha případech cestou, jak vrátit do industriální nebo post-těžební krajiny přírodu i člověka.