Zabývá se problematikou humanistické role architektury v současné společnosti v obecné rovině. Mapuje teoretické zdroje, které se problematice věnují. Vyhodnocuje pozici architektury v současné společnosti a to zejména v kontextu České republiky a jeho vztažení k zahraničním zkušenostem. Zabývá se otázkami významu humanistického rozměru architektury v současné společnosti, definováním jeho charakteru a otázkami nástrojů a forem jeho naplnění. Zároveň zkoumá otázku role profese architekta při naplňování humanistického rozměru architektury.