Vývoj krajiny a jejích typů ovlivňovalo po mnoho let nesčetné množství faktorů, ale ať již mluvíme o zelených údolích či poušti na druhém konci světa, jednoho činitele mají společného – člověka. Dokážeme na základě empírie odhadnout, jak krajina vypadala před stovkami let, dokážeme posoudit, jakým způsobem se nám mění před očima v současnosti, ale je v naší moci hypotetický model – představu o krajině budoucnosti? Krajina je systémem, kontextem, v kterém člověk přebývá a tento vztah platí i obráceně. I člověk svými rozhodnutími a činy, byť pouhou myšlenkou, krajinu a její vývoj spoluurčuje. Krajina je odrazem vztahu člověka k ní. Krajina neztratila svou hodnotu, vždy se řadila mezi neobnovitelné zdroje a vždy byla neoddělitelnou součástí života svých obyvatel. V uvědomění si prostoru, ve kterém se pohybujeme, v proměně konfliktu a konfrontace v diskusi a interdisciplinární přístup, v systémovém založení prostorového plánování a řízení krajiny podpořeném vědeckými poznatky, tkví změna v přístupu ku krajině a tím i změna její budoucnosti.