Hlavním cílem plánování v měřítkové úrovni lokalit a bloků je prostorová koordinace jednotlivých záměrů, stanovení podrobnějších podmínek pro jednotlivé stavebníky a objemová stabilizace zástavby. Přes historicky bohatou zkušenost s koordinací výstavby v tomto měřítku došlo v regionu střední a východní Evropy v období socialistického vývoje k významné diskontinuitě v koordinací výstavby v tomto měřítku, s jejíž důsledky se naše plánování vyrovnává dosud. Článek pojmenovává současné výzvy plánování na této úrovni a nabízí zkušenost se zpracováním tří typů zakázek v této měřítkové úrovni. Územní studii Libuš jako ukázku koordinace aktérů a garanci veřejného vybavené v heterogenním území s významným rozvojovým potenciálem. Dále uplatnění flexibilní regulace nového centra Nových Dvorů, v lokalitě s dominantním majetkovým postavením městského developera. Posledním příkladem je území Florence jako příklad koordinace v dopravně a společensky extrémně exponované pražské lokalitě v majetkové držbě dvou soukromých vlastníků.