Ochrana povrchových vrstev stavebních materiálů je ve stavebnictví velmi důležitá. Omítky, které se používají jako krycí vrstva nosné konstrukce, musí odolávat nejen nepříznivým přírodním podmínkám, ale také třeba mechanickému poškození či korozi, proto se na jejich povrch nanáší povrchová úprava ve formě nátěrů. Tento článek je zaměřen na silikon-akrylátové povlaky. Silikony (polysiloxany) mají velmi dobré materiálové a fyzikální vlastnosti v oblasti ochrany proti degradaci materiálu, ale jsou na druhou stranu dost drahé. Akryláty jsou levnější, avšak méně odolné než polysiloxany. Vzorky povlaku byly měřeny v modulu ATR v infračerveném spektrometru. Výsledkem je vytvoření matematického modelu pro kvantitativní analýzu – kvadratická závislost plochy karbonylového píku na koncentraci akrylátu. Nepřímo by mohlo být možné vypočítat koncentraci polysiloxanu. Ve skutečnosti je ale výpočet koncentrace polysiloxanu problémem kvůli přísadám a příměsím.
Publikace