Článek si klade za cíl upozornit na některé souvislosti, které se mohou negativně ovlivnit spolupráci veřejného a soukromého sektoru v případě, že se trh anebo vnější podmínky pro spolupráci nebudou vyvíjet „lineárně“, ale spíše cyklicky nebo nepředvídatelně, jak je pro trh nebo život spíše typické. Spolupráce je dohodu obou smluvních stran, proto by veřejný sektor neměl chápat svoji úlohu jen v nastavování pravidel, ale aktivně vytvářet podmínky pro dialog o kvalitě prostředí v obci. To vyžaduje „plnění“ (investice, vedle územního i finanční plánování, porozumění tržním mechanismům) i na jeho straně. Jen tak si zajistí, že bude dialog se soukromým sektorem fungovat dlouhodobě.