Cílem této kolektivní monografie není podat vyčerpávající popis problematiky, ale ukázat zajímavé příklady, které prezentují výsledky grantů, výzkumu a praxe doktorského studijního oboru Trvale udržitelný rozvoj a průmyslové dědictví a oboru Architektura a stavitelství a magisterského oboru Architektura a stavitelství, jejich pedagogů, ale i odborníků z dalších vysokých škol a institucí (např. NPÚ) a v neposlední řadě též práci provozovatelů některých konverzí. První část publikace je zaměřena jak na mapování historického vývoje drážních staveb, tak na hodnocení jejich vlivu na vývoj urbanismu, architektury a konstrukcí a možnosti jejich nového využití. Texty, které byly (z finančních i časových důvodů) ponechány v originálním jazyce napsala dvojice významných zahraničních hostů: nestor ochrany průmyslového dědictví, německý památkář Axel Fӧhl a emeritní profesorka TU Delft, historička architektury a urbanismu Franzisky Bollerey. Axel Fӧhl přiblížil historii světových drážních staveb nejenom s ohledem na jejich vliv na rozvoj architektury a stavitelství, ale zmínil také významné milníky, které přispěly k zájmu o ochranu průmyslových památek a vedly k formulaci principů zachování industriálního dědictví (viz zboření Euston station). Druhá část knihy se věnuje možnostem nového využití a příkladům konverzí drážní architektury jak v teoretické a výukové rovině, tak prakticky. Karel Hájek hodnotí nejrůznější aspekty, které ovlivňují možnosti nového využití jak jednotlivých drážních staveb, tak drážních území. Upozorňuje, že počet drážních staveb je u nás ve srovnání se západní Evropou značné vysoký. Třetí Část publikace je věnována úspěšným příkladům konverzí opuštěných či nevyužívaných nádražních budov ke kulturním a komunitním účelům se snahou poukázat na význam aktivit „zespoda“ a na specifika využití tohoto typologického druhu.