recenzovaná studie Jakuba Heidlera a Oldřicha Ševčíka hodnotí sídliště jako celoevropský fenomén, vyhodnocuje výsledky jejich počátků v době mezi dvěma světovými válkami a koncentruje se na různorodost sídlišť v padesátých až sedmdesátých létech. Těžiště je ve vyhodnocení výsledků dlouhodobého výzkumu dosahovaných týmem urbanistů vedených Michalem Kohoutem. Závěr autorů studie – provedený výzkum vytvořil předpoklady k práci s dlouhodobou vizí, respektive (re-)vizí pro sídliště s předpoklady k dosahování společensko-politického, legislativního, dotačního, technického, kulturně-historického a dalších konsensů.