Kapitola popisuje teoretická východiska i průběh projektu lávky přes Hlubokou strouhu, který probíhal v ateliéru Hlaváček - Čeněk na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Podařilo se navázat spolupráci se správou Krkonošského národního parku, která vytipovala na svém území lávky a mostky ve špatném technickém stavu, které si vyžadovaly opravu a nabídla studentům tvůrčí prostor pro jejich realizaci. Studenti ateliéru navrhli lávku, jejíž tvar vychází z terénní konfigurace žlabu vytvořeného Hlubokou strouhou a z pohybu návštěvníků. Svou křivkou vytváří pokračování současné cesty a podporuje plynulost chůze. Podél stezky se nachází minimum míst k odpočinku. Lávka proto nabízí posezení s výhledem díky navržené lavičce, která se obrací směrem do údolí.