Fakulta architektury si připomněla 30 let svobody

Fakulta architektury si připomněla 30. výročí sametové revoluce, jež vedla k pádu komunistického režimu. Na slavnost, kterou při této příležitosti uspořádala, pozvala nejen studenty a vyučující, ale také absolventy školy a přátele architektury. Pestrý mix architektů, architektek, designerů a designerek si do pozdních večerních hodin užíval připravený program.

V rámci slavnosti pokřtil děkan fakulty Ladislav Lábus knihu „30 let svobody. Rozhovory o architektuře a společnosti“, která prostřednictvím rozhovorů zachycuje průběh historického zlomu v listopadu 89 a jeho následný vliv na proměnu společnosti i architektonické profese . U křtu nechyběl ani editor knihy Petr Volf, proděkan pro vnější vztahy Jan Jakub Tesař a vydavatel Karel Kerlický z nakladatelství KANT.

Na otázky Jiřího Horského a Petra Volfa odpovídá v knize sedm výrazných osobností několika generací architektů: Mirko Baum, Tomáš Hradečný, Ladislav Lábus, Miroslav Masák, Michaela Mrázová, Tomáš Šenberger a Zdeněk Zavřel. Publikace obsahuje také eseje od Oldřicha Ševčíka a Vladimíra Šlapety, v nichž se tito  – každý ze svého úhlu pohledu – zamýšlejí nad odkazem Listopadu 89 pro současnost.

Tomáš Hradečný, který Fakultu architektury ČVUT vystudoval a zároveň na vede ateliér,  zažil sametovou revoluci jako student prvního ročníku. Ve svém rozhovoru ocenil mj. změny ve fungování školy:"Změny k lepšímu nastaly hned, jak zmizel strach. Principiální změnou byl otevřený konkurs na všechny posty na fakultě, po němž začaly učit osobnosti jako Alena Šrámková, Ladislav Lábus, Jan Štípek nebo Miroslav Šik.

Další z architektů, děkan fakulty v letech 2006–2014 Zdeněk Zavřel, emigroval v roce 1978 do Nizozemska, protože toho měl, podle svých slov plné zuby: „Bylo to jen přežívání a mně to přišlo nesnesitelné,“ říká Zavřel. „Nikdy jsem toho ale nelitoval, byla to cenná existenciální zkušenost, která mě posunula dál a navždy obohatila,“ dodává.

Doktorandka Michaela Mrázová se jako jediná z osobností z knihy narodila až po sametové revoluci. Ve svém rozhovoru uvažuje nad tím, proč architekti nezískali zásadnější vliv na dění ve společnosti: „Myslím, že hodně podcenili společenskou roli architektury. Málo komunikovali s veřejností a málo mluvili o úloze architektury jako službě lidem“.

Na knihu jsme během večera navázali moderovanou debatou. Na sametovou revoluci, dobu před dní i změny po ní, vzpomínali desítky architektů, mezi nimi Martin Rajniš, Mirko Baum, Radim Boháček, Tomáš Novotný, Vladimir 518, Alena Šrámková, studenty zastupoval Josef Holeček nebo Vojtěch Rudorfer a další.

Během slavnostního večera udělil děkan Ladislav Lábus Medaile FA ČVUT za významný a dlouhodobý přínos a vliv na rozvoj fakulty devíti osobnostem – prof. Miroslavu Masákovi, prof. Vladimíru Šlapetovi, prof. Aleně Šrámkové, prof. Miroslavu Šikovi, Ing. arch. Stanislavu Makarovi, prof. Martinu Kubelíkovi, prof. Milanu Pavlíkovi, prof. Josefu Pospíšilovi a doc. Oldřichu Ševčíkovi.

Jedním z dárků k 30 výročí svobody bylo slavnostní odhalení instalace „The Rolling House“, kterou podle skic amerického architekta Johna Hejduka postavili na nádvoří před fakultou studenti Ateliéru Seho. Dům byl zároveň dárkem k devadesátinám architekty Aleny Šrámkové a k nedožitým narozeninám Johna Hejduka, jenž se narodil o dvacet devět dnů později než Šrámková.

Večer zpříjemnilo sólo Prokopa Tomáška na elektrickou kytaru a po debatě následoval koncert Vladimira 518 a Sifona.