Ing. arch. Jiří Mika

Ing. arch. Jiří Mika

15129 Ústav navrhování III

The paper deals with the problem of "TOADS" (temporarily obsolete, abandoned, and derelict sites) and "TLUs" (temporary land uses), which in the Czech debate is, among other things, the question of gap-sites. Gaps are an integral part of many central districts, not only in Czech cities. To a large extent, they are either not used in any way or are temporarily used to saturate the number of parking spaces needed. However, many examples show that the range of their temporary use is considerably wider. The existing literature on the subject emphasises the need for an information base similar to that provided in the form of spatial plans or spatial analysis documents, which would focus specifically on gaps and thus facilitate their temporary use. The paper looks for which characteristics of gaps are essential for building the information base and how they influence the spectrum of their use. It focuses mainly on the spatial, functional and legal aspects of gaps. It is shown that the physical form of the gaps, whether they are temporarily used or not, plays a crucial role not only for the gap itself but also for its surroundings, influencing, for example, property prices in the neighbourhood. Similarly, maintenance plays a crucial role. The paper therefore then presents a set of spatial characteristics of gaps that are most manifested in their surroundings. The paper also works with a set of examples of temporary use of gaps from Czech and foreign cities.

Detail

Ing. arch. Jiří Mika

15129 Ústav navrhování III

The paper briefly presents the course and basic conclusions of the local branch of the global debate on shrinking cities and then verifies whether any of them have turned into concrete projects or policies. The paper analyses the strategic plans and spatial planning documentation of several dozen Czech cities that can be described as shrinking. While the naming of the problem in terms of strategy is no longer an exception, the debate has so far only rarely made its way onto the subject of specific rules.

Detail

Ing. arch. Jiří Mika

15129 Ústav navrhování III

The existence of temporarily vacant lots (gaps) is a frequent manifestation of the shrinking cities phenomenon, which offers opportunities to add missing elements to the city's fabric. The paper clarifies the options for the temporary use of these gaps within the central urban areas, what they can provide to their surroundings in the short term, and what hinders their use. I address how to provide qualitative improvements in conditions of quantitative nongrowth through the flexibility and adaptability of temporary arrangements and describe it using the examples of Ostrava (CZE) and Leipzig (GER) analysing the selected neighbourhoods with gaps on two levels: on the one hand its existing structure and on the other hand its missing part (gaps). In the case of gaps, I examine their position in the neighbourhood, size, infrastructural coverage, ownership, physical form (surface, boundaries) or status in the land use plan. By combining these analyses, I identify „spatial supply and demand“ and try to find out why they are not currently saturated, even though they largely overlap. The current use of the gaps is dominated by parking and fallowing, but conversely, there is demand for other uses besides parking: community gardens, sports facilities, playgrounds and more. The intersection of supply and demand is hampered by waiting for the ideal solution, ownership, legislation, and the fear of petrifying the temporary use. In shrinking cities, it is not always possible to target a final solution, but it is also necessary to explore interim measures that can open the door to a long-term settlement.

Detail

Ing. arch. Jiří Mika, Ing. arch. Markéta Káňová

15118 Ústav nauky o budovách, 15129 Ústav navrhování III

As part of the research on the impact of urban depopulation on different types of urban structures, this paper focuses on one of the common types of urban development in Central Europe: post-war housing estates of solitary apartment buildings. The basic premise of the research is that the reduction of pressure on the territory caused by the population decline (the phenomenon of "shrinking cities") makes it possible to saturate some inherent deficits of these urban structures that are difficult to address in the situation of "normal" growing cities. Several reference neighborhoods of post-war settlements are selected, we collect their analytical data and monitor their change in relation to shrinkage. The variables monitored for the data analysis are a) spatial (public space and urban composition, hierarchy of privacy levels of public spaces), b) cultural (historical value, symbolic meaning), c) functional (diversity of functions, availability of amenities, capacity of technical and transport infrastructure), d) demographic (population density). The data obtained on the urban districts affected by shrinkage are confronted with the inherent deficits of each type of structure defined in the existing literature. On this basis, the possibilities of using shrinkage (a form of quantitative decline) to qualitatively grow post-war solitary urban structures are proposed. It seems possible to enrich the spectrum of public space types (reduced in this period of development compared to previous periods), to enrich the possibilities of housing types, to enrich the functional structure or to reflect the change in the need for transport infrastructure capacity due to lower population density.

Detail

Ing. arch. Jiří Mika

15129 Ústav navrhování III

While much attention is paid to urban development and to what is being built in general, much lesser notice has been given to the opposite phenomenon. While some cities are growing rapidly, many others are experiencing a population decline for various reasons. These include economic, environmental, and social changes to which urban societies and structures have to adapt. Significant outflow of population and decreasing population density are symptoms of these cities’ structural crisis. As a result, local urban centers are reorganized and parts of residential districts are demolished. The paper analyzes the neighborhoods of selected European cities in which a significant demolition of residential structures has taken place over the last 30 years and seeks to find the parameters that characterize the affected areas and embody the nature of „what and why“ we demolish in our cities today. On the other hand it is looking for characteristics that make these places different from one another. It also compares resulting quality of the respective areas after their adaptation to the new situation. The paper focuses mainly (but not only) on the physical impact of shrinkage on the selected cities structures and seeks for evidence and reasons of different vigour of studied phenomenon in diverse neighborhoods of cities. While shrinking cities is a worldwide spread issue, we focus on the European continent only due to the ability to compare European cities to each other and keeping the same urban structure framework at the same time.

Detail

Ing. arch. Jiří Mika

15129 Ústav navrhování III

Príspevok nadväzuje ma predchádzajúcu uverejnenú prácu, v ktorej sme identifikovali zmršťujúce mesta v Moravsko-sliezskom kraji. V ďalšom kroku identifikujeme postihnuté lokality vo vybraných mestách. V novom príspevku sa zameriame na podrobný popis procesu ktorý prebieha v identifikovaných lokalitách trpiacich štrukturálnou krízou. Tieto lokality budú popisované a porovnávané v kontexte zasiahnutých miest v moravsko-sliezskom kraja. V Príspevku je hľadaný a porovnávaný proces ktorým postupujú lokality počas celého prechodu procesom zmršťovania. Po špecifických zmenách prichádzajú na radu zmeny v samotnej štruktúry mesta, preorganizovanie lokálnych ohnísk, zmeny hustoty zaľudnenia a vyznám lokality v rámci mesta. Zameriame sa na metodické zovšeobecnenie tohto procesu v lokalitách a následne komparáciu samotných procesov medzi sebou. Budeme hľadať spoločné znaky ktoré sú špecifické pre tento proces skrz všetky skúmane lokality. Dôležitým bodom je najdenie zlomového bodu v ktorom sa lokalita dostáva do nebezpečnej špirály v ktorom sa navzájom hromadia negatívne javy ktoré vedu k prehlbovaniu problému postihnutej lokality. Identifikovanie tohto bodu zlomu bude mať prínos pri identifikácií začínajúceho problému v mestách ktorých sa problematika dotýka.

Detail

Ing. arch. Jiří Mika

15129 Ústav navrhování III

Příspěvek se zaměřuje na reakci územně plánovacích a jiných rozvojových dokumentů na existenci důsledků fenoménu smršťování měst na příkladech Ostravy, Orlové a Karviné. Na základě analýzy územních plánů, jejich odůvodnění, územně analytických podkladů a strategických plánů hledá příspěvek odpovědi na otázky, zda územní plánování tuto situaci reflektuje, jaké jevy v území jsou spouštěčem územně plánovací reakce a jaký je časový vztah smršťování a jeho propsání do územního plánování. Příspěvek kvantifikuje demografické a plošné rozvojové parametry územních plánů a srovnává je s kvantitativními indikátory smršťování měst. Územně plánovací reakce ve třech zvolených městech je srovnána se situací ve vybraných městech v zahraničí, které jsou svým sociálním profilem, urbanistickou strukturou a kvantitativními indikátory smršťování srovnatelné.

Detail

Ing. arch. Jan Sedlák, Ing. arch. Vojtěch Ertl, Ing. arch. Vít Rýpar, prof. Ing. arch. Miroslav Cikán, Ing. arch. Jiří Mika

15127 Ústav navrhování I, 15129 Ústav navrhování III, 15119 Ústav urbanismu

Cílem metody je posouzení a zhodnocení vlivu hmotných a nehmotných projevů kontextu nemovitého statku kulturního dědictví (města či objektů v městském prostředí zasazených) na význam statku a možnost jeho docenění.

Detail

Ing. arch. Jiří Mika

15129 Ústav navrhování III

Oproti světovému trendu růstu měst se objevují také města, která strukturálně stagnují nebo se zmenšují. Tento proces, který je obecně vnímaný jako negativní jev, je důsledkem sociálních, ekonomických, environmentálních a prostorových změn, které jsou pro města důležité a pro obyvatele jsou to indikátory, které rozhodují často o změně pobytu v lokalitách, městech, či celých regionech. Tyto procesy, které v městech probíhají, budou popisovány a porovnávány v regionálním kontextu Moravskoslezského kraje. V příspěvku jsou hledány a porovnávány znaky, které vykazují města před vstupem do procesu smršťování. Porovnává se postup procesů, kterými urbánní struktury prochází od prvních symptomů urbánní krize až po současný stav. Při změně specifických ekonomických a demografických podmínek přichází na řadu ty prostorové. Dále budeme poukazovat na následky, které urbánní krize přinesla. Zaměříme se na znaky a procesy, které jsou pro města trpící krizí stejné a které odlišné. Při větších zásazích do struktury města může docházet až k přeorganizování hierarchie lokálních ohnisek a vazeb. Tento proces se už promítá i do hmotné podstaty měst a narušuje a ohrožuje existenci důležitých vazeb v systému jeho urbanistické struktury. Dopad těchto změn bude popisován a porovnáván. Cílem článku je identifikovat shrinking cities v Moravskoslezském kraji se zaměřením na města a jejich lokality, kde došlo k rozsáhlému úbytku fyzické struktury. Na základě demografických, ekonomických, environmentálních změn následně porovnat dopad změny struktur v lokalitách mezi sebou.

Detail

Ing. arch. Jiří Mika

15129 Ústav navrhování III

Příspěvek se zabývá kategorizací zmenšujících se měst v České republice a popsáním jejich specifik oproti situaci v jiných evropských zemích. Města jsou tříděna dle časových, demografických, prostorových a dalších proměnných a následně jsou srovnána s městy v Německu či Velké Británii. Prostorový dopad zmenšování se v České republice nejeví být tak významným, k čemuž ostatně odkazuje i název tohoto příspěvku. V českém kontextu jde daleko více o „řídnutí“ nežli „smršťování“.

Detail