JUDr. PhDr. Jiří Plos

2024

Konference navazuje na sérii SVK Politika architektury a stavební kultury ČR (FA ČVUT 2017), Politika architektury - aktuální témata (FA ČVUT 2018) a Politika architektury: aktéři a naplňování (FA ČVUT 2019), věnovaných především obsahu a aktualizaci strategického dokumentu Vlády ČR Politika architektury a stavební kultury ČR. Cílem čtvrtého ročníku je vykročení z obecného tématu Politiky architektury ČR k politikám a strategiím architektury a rozvoje jednotlivých měst a obcí, zejména těch menších o velikosti stovek až tisíců obyvatel. Konference je tématicky zaměřena na rozhodovací procesy v území a otázky spolupráce profesionálů s veřejnou správou při vytváření vystavěného prostředí. Výstupem konference bude zmapování tématu (podobně jako u předchozích ročníků) a pojmenování nejdůležitějších témat a otázek v závěrečném shrnutí a sborníku konference. Kontext: Vystavěné prostředí vytvářejí a přetvářejí lidé svou činností v průběhu času, a zároveň jsou tímto prostředím sami ovlivňováni a formováni (srov. Vystavěné prostředí: Vytvořený prostor obklopující lidi, kteří jej aktivně formují, a který zpětně ovlivňuje život a chování lidí. The Davos Baukultur Quality System. Swiss Confederation: 2021.) V intenzivně zastavěném území našich měst a obcí, i v jejich blízkém okolí, se vystavěné prostředí proměňuje především prostřednictvím regulovaných procesů, vedených podle stavebního práva. V našem kulturně civilizačním okruhu se nepředpokládá, že by kvalita vystavěného prostředí měla vznikat samovolně. Je převážně výsledkem činnosti profesionálů v oblasti výstavby (viz Stavební zákon, část čtvrtá Stavební právo hmotné, hlava čtvrtá Činnosti ve výstavbě), regulované správními procesy podle stavebního práva. (srov. Davoská deklarace, článek 15. Kvalitní stavební kultura musí být součástí příslušných právních nástrojů. Hlavní cíl dosahování vysoké kvality celého vystavěného prostředí, včetně kulturního dědictví, musí být závazný při všech činnostech s dopadem na území... Davos

Detail

2021-2022

Výzkum se zaměří na potenciál pilotních projektů (městských experimentů) podporovat organizační a sociální učení zapojených aktérů a možnost toto učení zachytit a zprostředkovat. Projekt zhodnotí několik vybraných projektů s ohledem na to, jak se liší individuální zkušenost zapojených aktérů a oficiální výstupy projektu a do jaké míry měl projekt praktický přínos pro zapojené město. Cílem projektu je zmapovat zkušenosti aktérů městských inovačních projektů s pilotními projekty a městskými experimenty. Důraz je kladen na to, jak tyto projekty podpořili organizační učení v rámci zapojených organizací a jakou roli hrají v pochopení organizační, procesní a sociální stránky městských inovací vyvářených a ověřovaných v rámci projektu. Výzkum je dílčí součástí výzkumu realizovaného v rámci disertace Tomáše Váchy pod vedením Jiřího Plose, jehož součástí je mapování české (a zejména Pražské) zkušenosti s využíváním pilotních projektů (experimentů). Projekt pomůže získat cenný vhled do potenciálu a dobré i špatné praxe ve využívání městských experimentů a podpořit tak jejich účelné využívání v budoucnu. Dodatečným cílem je podpořit probíhající spolupráci s University of Manchester a rozvíjet společné výzkumné téma "Process learning"- Process learning je koncept který v současné době rozvíjíme ve spolupráci s týmem Prof. Jamese Evanse a který se zaměřuje na popis procesu učení skrze přímé či zprostředkované zapojení do městského experimentu s důrazem na získání poznatků o procesech a organizačních změnách, které souvisí s procesem inovací v určité oblasti fungování města.

Detail

2019

Konference navazuje na témata úspěšných SVK "Politika architektury a stavební kultury ČR" (2017) a "Politika architektury - aktuální témata" (2018). Řada evropských zemí formuluje a používá dokumenty věnované politice architektury a Baukultur jako účinné nástroje k zvyšování kvality prostředí a staveb, a to jak na národní, tak na regionální úrovni. Naplňování cílů těchto politik není představitelné bez široké spolupráce řady aktérů. V roce 2015 schválila vláda ČR nelegislativní strategický dokument Politika architektury a stavební kultury České republiky. Naplnění jednotlivých cílů dokumentu má vést ke kvalitnějšímu vystavěnému prostředí (nebo lépe krajinnému, urbánnímu a architektonickému prostředí), v obecném pojetí k péči o naše historické a kulturní dědictví a jeho rozvíjení a doplňování současnou vrstvou. Vyhodnocování prvního období (2015 - 2020) zahájilo MMR v loňském roce. I přes pečlivou přípravu, významnost a ambici dokumentu není u nás jeho existence ani naplňování součástí širšího povědomí. Ze zahraničních zkušeností víme, že při správně zvolené formě zapojení širší veřejnosti do procesu přípravy a naplňování politiky architektury je možné z "formálního" dokumentu vytvořit účinný nástroj pro vytváření společné znalostní báze a širšího konsenzu na správě a formování prostředí, ve kterém žijeme. Konference shrnuje příbuzná témata výzkumů na několika ústavech FA ČVUT a čerpá z aktuálních pramenů, jakými jsou zejména mezinárodní odborné konference a workshopy, kterých se doktorandi v předchozích letech účastnili nebo je přímo organizovali. Konference je zacílena na studenty doktorského studia a jejich výzkumy dotýkající se spolupráce státní správy, politické reprezentace a odborné veřejnosti na poli správy území. Tomu odpovídá výběr keynote speakers. Na předchozích konferencích vystoupili zástupci ministerstev (MMR, MK), samospráv (starostové, zástupci Svazu měst a obcí), osobnosti akademické sféry, ČKA, nadací, městských architektonických spolků. Význa

Detail

2019-2020

Pro zvyšování standardu stavební kultury je klíčová účast architektů při implementaci obecně uznávaných principů včetně konkrétních opatření (např. architektonická soutěž). Architekt může jednat v různých rolích/pozicích, což se v současnosti projevuje zejména fenoménem městských architektů. Je dobře, že se zvyšuje počet místních politických reprezentací pečujících o kvalitní vystavěné prostředí, obce ovšem často mají nereálné požadavky na kvalifikaci architektů majících zájem pracovat ve veřejné správě. Smyslem tohoto projektu je důkladné zmapování současné situace ohledně počtu architektů a jejich kvalifikace v České republice a toho poměření s potřebou institucionální kapacity v rámci veřejné správy.

Detail

2018

Cílem tohoto projektu je především vytvoření přehledu o vzájemných vazbách mezi jednotlivými ne-architektonickými profesemi, které mohou spolupracovat s autorizovanými architekty. Impulsem k tomuto projektu je aktuálně vydávaná kniha od JUDr.PhDr. Jiřího Plose - Zákon o výkonu povolání autorizovaných architektů z nakladatelství Wolters Kluwer, vědecko-výzkumná činnost některých studentů doktorského studia na Ústavu urbanismu Fakulty architektury ČVUT a v neposlední řadě také novela zákona z roku 2016 o zadávání veřejných zakázek. Důvodem pro uskutečnění tohoto projektu je prostý fakt, že v rámci ČR zatím neproběhl žádný relevantní výzkum - diskuze mezi autorizovanými architekty o stávajících limitech a přínosech mezioborové spolupráce v rámci tvorby různých stupňů územně-plánovací dokumentace a strategických dokumentů. Průběh konference a průběžné výstupy budou směřovat ke vzniku sborníku - případového manuálu s obecným shrnutím, ve kterém bude odborné veřejnosti představen ucelený výstup ohledně spolupráce s ne-architektonickými profesemi vybraných urbanistických ateliérů z ČR i okolních zemí. Projekt navazuje na výzkumy proběhlé na Ústavu urbanismu ČVUT, jako byl projekt Metodika zadávání územních plánů (2013-2015), na některé z konferencí (např. Inventura urbanismu 2015 - Jak učit architekty venkovu, 2017 - Kdo to vlastně řídí) a další příslušné konference. Na základě rešerše (zajišťuje Jan Trejbal - Březen 2018), prezentace případových studií (výstava v termínu konference) a také již existujících teoretických prací se pokusíme ve třech různorodých tematických okruzích nalézt přístupy, které mohou pozitivně ovlivnit stávající praxi především v prostředí venkova a malých měst. Konference bude tematicky rozdělena do tří diskuzních panelů: 1. Typy českých a zahraničních územně-plánovacích dokumentací z pohledu optimální a dnes provozované spolupráce autorizovaných urbanistů s externími profesemi - vedení panelu: Jiří Plos, Jan Jehlík a Jan Trejbal 2. Stávající pr

Detail

2018

Konference rozvíjí témata úspěšné SVK "Politika architektury a stavební kultury ČR", uspořádané v květnu 2017. Snaha o vytváření kvalitního životního prostředí je aktuálním tématem. Přes deklarovaný společenský zájem není současná kvalita vytvářeného prostředí v Česku ve srovnání s evropskou současností ani s naší minulostí všeobecně příliš uspokojivá. V roce 2015 schválila vláda ČR nelegislativní strategický dokument Politika architektury a stavební kultury České republiky, určený pro státní správu, zejména ministerstva. Naplnění jednotlivých cílů dokumentu má vést ke kvalitnějšímu kulturnímu prostředí (architektuře), tedy zejména hospodárným budovám vhodně zasazeným do okolního prostředí, přívětivému veřejnému prostoru, harmonickým městům, venkovu i krajině, respektu k místním specifikům jednotlivých oblastí a vnímání architektury jako stávající i budoucí součásti našeho kulturního dědictví. O konkrétní podobě proměňujícího se prostředí se ve valné míře rozhoduje v samosprávě, na úrovni obcí, měst a krajů. Je proto nanejvýš potřebné tématizovat všechny tyto tři úrovně (obec, kraj a stát) a nabízet příklady úspěšných přístupů. Konference shrnuje příbuzná témata výzkumů na několika ústavech FA ČVUT a čerpá z aktuálních pramenů, jakými jsou zejména mezinárodní odborné konference a workshopy, kterých se doktorandi v předchozích letech účastnili nebo je přímo organizovali. Konference je zacílena na studenty doktorského studia, politickou reprezentaci a odbornou veřejnost. Tomu odpovídá výběr keynote speakers (zástupce MMR, MHMP, Středočeského kraje) a zahraničních hostů (Dipl. Ing. Peter Gero - Hamburk, Koos van Zanen, Amsterdam). Výstupy probíhajících výzkumných projektů v konfrontaci s naplňováním principů dokumentu Politika architektury představí doktorandi FA ČVUT v oblastech současných výzev ve čtyřech tématických okruzích: 1) dokument Politika architektury a stavební kultury ČR v celoevropském a celostátním porovnání (zaměřený na srovnání odpovídajícími dokumen

Detail

2017

Prosazování principů vedoucích ke kvalitnějšímu životnímu prostředí je aktuálním tématem i z úhlu pohledu architektů, kteří na neutěšený stav dlouhodobě poukazují. V roce 2015 vláda schválila nelegislativní strategický dokument Politika architektury a stavební kultury České republiky. Naplnění jednotlivých cílů dokumentu má vést ke kvalitnější architektuře, hospodárným budovám vhodně zasazeným do okolního prostředí, přívětivému veřejnému prostoru, harmonickým městům i venkovu včetně okolní krajiny, respektu k místním specifikům jednotlivých oblastí a vnímání architektury jako stávající nebo i budoucí součásti našeho kulturního dědictví. PA je vládní dokument určený pro státní správu, zejména ministerstva. O konkrétních záměrech proměny prostředí se nicméně rozhoduje ve valné míře v samosprávě, v městech a obcích. I kraje jako mezistupeň jsou v tématu důležité. Je proto nanejvýš potřebné tématizovat všechny tyto tři úrovně a nabízet úspěšná řešení. Konference se jeví přínosná také díky cílení na politiky, a to v období před parlamentními volbami. Prezentovat (s ohledem na to, že se část doktorandů FA ČVUT tématu věnuje) prosazování principů dokumentu PA a tématu obecně na třech různých úrovních - celostátní (za Českou komoru architektů), velkoměstské (v Praze) a maloměstské či venkovské (ve Šlapanicích u Brna). Součástí příspěvků bude i zpětná vazba od politika, úředníka či aktivního zástupce veřejnosti, kterých se ten který okruh týká. S dokumentem PA konfrontovat výzkum doktorandů v oblasti "nových výzev" týkajících se péče o prostředí - z pohledu netradičních forem bydlení jako baugruppe apod. nebo možnosti využití nových technologií při tvorbě územně plánovacích dokumentací a správě území.

Detail

2016-2020

Původ a atributy památkových hodnot historických měst České republiky

Detail

2015-2016

Kvalitativní výzkum a vyhodnocení současných tendencí v uvažování o rozvojových strategiích a rozhodování v územním plánování s představiteli MČ. Projekt je zaměřen na rozhodování v území zejména z pozice veřejné správy. Jeho cílem je analyzovat problémy a potenciály týkající se kompetencí a koncepční činnosti městských částí hl. m. Prahy s přihlédnutím na specifika tzv. malých a velkých MČ. Výzkum zahrne i očekávání, předpoklady a důsledky rozhodování v území (např. problémy při realizaci vybraných agend - hospodaření s majetkem, školství, kultura, sociální oblast) a spolupráci s vybranými subjekty či jejich zřizování. K realizaci výzkumu je nutná multioborová expertní spolupráce - tj. spolupráce se sociology a odborníky působícími ve veřejné správě. Výstupem výzkumu budou nestrukturované a polostrukturované rozhovory se starosty MČ, radními pro rozvoj či kompetentními úředníky, dotazníkové šetření a vyhodnocení s doporučeními.

Detail

2013-2015

Hlavním cílem výzkumu je vypracování obecné metodiky kvalitního zadávání územních plánů ( jejich veřejných a formálních stránek, vymezení fenoménu obrazu města a strategie vývoje města, definování případů s potřebou dvojvrstevného územního plánu a přechod od funkčního vymezení k vymezení území města podle urbánního charakteru).

Detail