doc. Ing. arch. Marek Tichý

doc. Ing. arch. Marek Tichý

Palác Elektrických podniků patří mezi největší a nejvýznamnější památky meziválečné funkcionalistické architektury na území dnešní ČR. Velkorysý objekt podle návrhu architektů Adolfa Benše a Josefa Kříže byl dokončen v roce 1935, svého času platil za největší administrativní budovu i za ukázku moderních stavitelských postupů a technologií. Stavba sama s architekturou hledící do budoucnosti odrážela společenskou úroveň i ambici naší první republiky. Kniha “Palác Elektrických podniků v běhu času” není jen výpravnou monografií představující architekturu a typologii tohoto výjimečného objektu. Zabývá se současně společenským a kulturním kontextem doby jeho vzniku a to zejména na pozadí nové stavební formy – městského paláce a rozvíjející se metropole. Z velké části mapuje i rozsáhlou přestavbu spojenou s částečnou konverzí, kterou lze s jistotou označit za jednu z největších a technicky nejnáročnějších rekonstrukcí památkově chráněného objektu na území Prahy, průlomovou mimo jiné rozsahem stavební intervence, zapojením odborných skupin různých oborů a téměř laboratorním hledáním optimálního řešení. V tomto ohledu přináší obohacení poznatků o meziválečné architektuře i možnostech při její obnově. To vše se prolíná s úvahami historiků, techniků a architektů o tektonice, materiálech, ale zejména kompozici, řádu a estetice, které jsou nadčasovým poselstvím této stavby.

Detail

doc. Ing. arch. Marek Tichý

15129 Ústav navrhování III

Historická architektura je často vnímána jako samostatná, uzavřená etapa výstavby, ke které máme jako společnost poněkud ambivalentní vztah. Na jedné straně ji považujeme za součást našeho kulturního dědictví a jako takovou ji bezmála vyčleňujeme do samostatné skupiny objektů, jejichž ochranu a obnovu svěřujeme specialistům, na druhé straně ji vnímáme jako překážku dalšího rozvoje a uplatnění současných požadavků na užívání domů. Chceme ukázat, že téma kontextu staré, nebo chceme-li historické a současné architektury je živé, aktuální a mimořádně zajímavé. Je to téma, které přesahuje architekturu jako stavební nebo uměleckou tvorbu. Je to současně hledání inspirace, řádu, významu míst, měřítka a forem, které určovaly a ovlivňovaly generace před námi, a zároveň vytváření forem nových, které žijí současností a hledí do budoucnosti. Město i jednotlivé stavby jsou živé organismy, i když je tak mnozí nechápou. K jejich pochopení je třeba dostatek času, znalostí a lety nabytých zkušeností. Věříme v práci v týmu lidí sestaveném individuálně podle charakteru zakázky, ve vyvážený pohled architektů, techniků, historiků, restaurátorů i památkářů. Právě zodpovědně, mezioborově vedený dialog je podle našich zkušeností cestou ke kvalitnímu výsledku.

Detail

doc. Ing. arch. Marek Tichý

15129 Ústav navrhování III

Volmanova vila je fenomenálním příkladem české meziválečné architektury a ztělesňuje společenské ambice první československé republiky podepřené její ekonomickou silou. Tato výpravná monografie představuje architekturu vily, je sondou do české moderní historie i svědectvím o proměnách naší společnosti po roce 1948. Je také dokladem více než patnáctiletého úsilí spojeného s obnovou a rekonstrukcí vily. Kromě podrobného popisu stavby jsou zde představeny dodnes neuveřejněné dobové plány a fotografie doprovázené historickými komentáři a vysvětlením technik použitých při rekonstrukci objektu. Důležitou součástí jsou kapitoly věnované autorům vily, době jejího vzniku i dílu významného českého podnikatele Josefa Volmana, který vybudoval strojírenský závod s legendární českou značkou obráběcích strojů a zásadně ovlivnil současnou tvář města Čelákovice. Stranou netůstávají ani osudy jeho rodiny, jež byly stejně pohnuté jako osud samotného domu.

Detail

doc. Ing. arch. Marek Tichý

15129 Ústav navrhování III

Původně supermoderní ojedinělé funkcionalistické stavby si projektový tým Ing. Davida Vlasáka považuje. Stejně jako u každé jiné rekonstrukce památkově chráněného objektu i v Bubenské 1 dostali stavbaři za úkol zachránit to, co se dá, sanovat poškozené konstrukce, zateplit je, upravit dispozice a nahradit původní rozvody médií i technologií tak, aby se vybydlený objekt mohl vrátit do plnohodnotného života.

Detail

doc. Ing. arch. Marek Tichý

15129 Ústav navrhování III

Secesní dům v čele Národní třídy nikdy nebyl výrazně přestavěn, v tomto ohledu reprezentuje téměř unikátní stavební útvar Pražské památkové rezervace – podobně autenticky zachovaných staveb se zde vyskytuje poměrně málo. Jeho vnější vzhled je až na parter rekonstruován do původní podoby, velká pozornost byla věnována mimo jiné okenním výplním a kovovým prvkům na mřížích a balkonech. Obnoven byl také původní secesní střešní skleník.

Detail

doc. Ing. arch. Marek Tichý

15129 Ústav navrhování III

Palác Elektrických podniků patří mezi největší a nejvýznamnější památky meziválečné funkcionalistické architektury na území dnešní ČR. S celkovou výměrou téměř 35 tis. m² svého času platila za největší administrativní budovu v Praze a současně jako ukázka moderních stavitelských postupů a technologií. Jako taková odrážela společenskou úroveň i ambici naší první republiky. V současné době probíhající rekonstrukci a přestavbu budovy Elektrických podniků lze s jistotou označit za jednu z největších a technicky nejnáročnějších rekonstrukcí památkově chráněného objektu na území Prahy. Cílem projektu je prezentovat charakteristické části budovy v jejich autentické obnovené podobě a celý objekt pak jako moderní, i dnes plně funkční administrativní budovu, poskytující nadstandardní inspirativní prostory nejen pro práci. Jednu z nejnáročnějších částí rekonstrukce představovala sanace základových konstrukcí – patek z hlinitanových betonů. Průlomovou činnost z hlediska památkové péče pak představuje zejména kompletní výměna obvodového pláště s charakteristickým keramickým obkladem a související výměna otvorových výplní. Investorem rekonstrukce je skupina CPI Property Group.

Detail

doc. Ing. arch. Marek Tichý

15129 Ústav navrhování III

Palác Elektrických podniků patří mezi největší a nejvýznamnější památky meziválečné funkcionalistické architektury na území dnešní ČR. S celkovou výměrou téměř 35 tis. m2 svého času platila za největší administrativní budovu v Praze a současně jako ukázka moderních stavitelských postupů a technologií. Jako taková odrážela společenskou úroveň i ambici naší první republiky. V současné době probíhající rekonstrukci a přestavbu budovy Elektrických podniků lze s jistotou označit za jednu z největších a technicky nejnáročnějších rekonstrukcí památkově chráněného objektu na území Prahy. Cílem projektu je prezentovat charakteristické části budovy v jejich autentické obnovené podobě a celý objekt pak jako moderní, i dnes plně funkční administrativní budovu, poskytující nadstandardní inspirativní prostory nejen pro práci. Jednu z nejnáročnějších částí rekonstrukce představovala sanace základových konstrukcí – patek z hlinitanových betonů. Průlomovou činnost z hlediska památkové péče pak představuje zejména kompletní výměna obvodového pláště s charakteristickým keramickým obkladem a související výměna otvorových výplní. Investorem rekonstrukce je skupina CPI Property Group.

Detail

doc. Ing. arch. Marek Tichý

15129 Ústav navrhování III

Sportovní areál VISTA je ukrytý v lesích motolského údolí. Tenisový klub, které byl založen už v roce 1966, je výjimečný nejen svou historií a významem pro český tenis, ale především neuvěřitelnou přírodní kulisou. Sportoviště nenásilně kopírují morfologii terénu přilehlých lesů a prostupují do volných prostorů mezi nimi. První etapou revitalizace areálu je nová velká tenisová hala. Zahrnuje tři velké kurty s výrazně modrým povrchem odpovídající parametrům mezinárodních soutěží, provozní zázemí, šatny a tribuny se sky boxem. Velké měřítko stavby vyvažuje hlavní konstrukční materiál, kterým je dřevo. to se objevuje i na plochách stěn v podobě akustických panelů a perforací, kde je doplňováno temně šedými tóny pomocných ocelových prvků a obkladových panelů. Místo pro halu bylo v areálu voleno tak, aby se pohledově co nejméně uplatňovala. Byla usazena do jižního cípu obklopeného lesy, pod svah, který ji opticky kryje.

Detail

doc. Ing. arch. Marek Tichý

15129 Ústav navrhování III

Hlavní motivací pro rekonstrukci pražského Divadla Na zábradlí byla skutečnost, že se muselo vzdát svého foyer, jehož prostor patří sousednímu Pachtovu paláci. Autoři projektu tedy řešili složité dispoziční a provozní otázky – přitom však chtěli, aby vznikl důstojný divadelní prostor. Rozhodli se zastřešit dvůr historického domu a vytvořit tak dvoranu, kde vyniká především krása staré architektury. Skleněná střecha se ve večerních hodinách stává pátou fasádou, zrcadlem odrážejícím život divadla.

Detail

doc. Ing. arch. Marek Tichý

15129 Ústav navrhování III

Holandsko je mimo jiné známé tím, že lidé hodně žijí venku, v oknech nemají záclony a všude je vidět. Také majitelé nového domu v jedné z pražských čtvrtí, česko-holandský manželský pár, si přáli domov plný světla a volných průhledů.

Detail