Mgr. Jana Bukačová

2018-2022

České poválečné architektuře je v posledních letech věnována intenzivní pozornost odborné i laické veřejnosti. Vznikají desítky publikací, výstav a výzkumných projektů, které se soustředí zejména na fenomén optimistických šedesátých let a na dozvuky této éry v letech sedmdesátých. Architektura následujícího období zatím bohužel zůstává zcela mimo pozornost. Osmdesátá léta si však, i přes normalizační společensko-politické souvislosti, zaslouží podrobnější zkoumání. Přinesla mnoho nových myšlenek. Navzdory politickým restrikcím do Československa ze zahraničí prosakovaly soudobé teorie, včetně postmoderní humanizace moderního, resp. zprůmyslněného stavebnictví a prvních náznaků zodpovědnějšího přístupu ve vztahu k životnímu prostředí. Mnoho aktivit a diskusí odborné architektonické obce dostávalo ráz hledání paralelní, polidštěné reality (např. Urbanity, Malovaná architektura) a v druhé polovině dekády tento společenský kvas jistě zrcadlil i postupné rozvolňování režimu. Spolu s dozvuky projektů let šedesátých a sedmdesátých a souběžně s vrcholně centralizovanou, zpolitizovanou standardní produkcí osmdesátých let se tak i ve stavební praxi postupně prosazovaly souběžné, alternativní proudy a vysoké ambice přesahující sevřenou atmosféru doby i hranic socialistické země. Projekt NAKI se soustředí na mapování architektury daného období, jejího teoretického pozadí, konkrétních projektů a staveb, interiérů, konstrukcí, a v neposlední řadě i na zaznamenání současného stavu sledovaného stavebního fondu.

Detail

2018-2020

Drobným objektům poválečné doby na pomezí architektury a designu nebylo v našem prostředí prozatím věnováno dostatek pozornosti. Cílem projektu je zmapování realizovaných i nerealizovaných staveb typu: trafiky, telefonní budky, autobusové a tramvajové zastávky, budky strážníka a policie, stojany, nástěnky, reklamní plochy, zákryty popelnic a jiné - tedy objektů majících specifickou funkci ve veřejném prostoru. Kdo byli jejich autoři a jak probíhala jejich realizace? Úkolem tříletého projektu je vysledovat do jaké míry se na jejich návrzích podíleli výtvarníci či designéři, zohlednit společenské souvislosti, vztah drobné architektury k okolním stavbám a prostředí, do kterého byla zasazena. A v neposlední řadě zdokumentovat dodnes stojící objekty a jejich proměny v čase. Nakolik slouží a jsou schopné sloužit svému původnímu účelu, kolik z nich je dnes využíváno, jaký je jejich současný stav a zda je možné a reálné některé z nich využít pro jiný účel. Projekt bude dokumentovat historický vývoj jednotlivých objektů či jejich typů. Důležitým tématem poválečné doby byla modularita a ergonomie významně podpořená prefabrikací staveb. Dalším cílem je vysledovat nakolik zasáhla prefabrikace a průmyslová výroba i do drobné architektury. Byly její návrhy čistě typizovanou záležitostí a šlo o produkty průmyslové výroby nebo se mezi nimi objevovala i snaha o originalitu?

Detail