Komunitní centrum Marie Charouskové

V roce 1968 mladá studentka ČVUT na Klárově přecházela park s tím, že přestoupí na tramvaj. Bohužel ji zcela nesmyslně a bezdůvodně zastřelil samopalem jeden ze skupiny opodál stojících sovětských vojáků. Na místě byl sice lékař, který ji bezprostředně poskytl první pomoc, ale po převezení do nemocnice následkům těžkého zranění podlehla. Zanechala po sobě manžela Vladimíra a dvouletého syna. Tato práce není o obětech okupace, ale o těch, již si nesou na bedrech nelehkou životní situaci. Pro její vylepšení navrhuji komunitní centrum s azylovým domem pro všechny potřebné v tíživé situaci. Bude skýtat přechodné nebo trvalé bydlení, poradenství, pomoc a podporu sociálních pracovníků.