Cesta za světlem

Tráva tě hladí a objímá, dopadají na tebe sluneční paprsky. V hlavě tě žádná myšlenka netíží. Všimneš si těch nejmenších tvorů jak poletují nad květy voňavé mateřídoušky. Procházíš dál, vše utichne obklopují tě stromy a slyšíš zpěv ptáku a zvuk potácejících se kmenů ve větru. V tajemnu lesa objevíš skryté. Místo, kde můžeš spočinout a nechat se odnést myšlenkami pryč. Stmívá se, a les pomalu začíná měnit svou podobu, působí temněji a tajuplně. V šeru zahlédneš jemnou zář světla, která je záchytným bodem, pokračuješ dál. Čím dál prostupuješ, světlo je jemnější a mizivějši. Ocitáš se na milníku, kde se protínají cesty a rozmýšlíš jakým směrem se vydat, možná se nachvíli posadíš a budeš naslouchat tichu a klidu, který tě obklopuje.