LOST HIGHWAY

Návrh pavilonu se pokouší interpretovat film Lost Highway hned ve dvou rovinách: kompoziční a psychologicko-existenciální. Jednotlivé hmoty stavby jsou koncipovány jako scény filmu, a přitom zachycují proměny psychického stavu hlavního hrdiny. Deformace a drolení hmot pavilonu směrem vzhůru vyjadřuje postupnou degradaci a rozpad jeho osobnosti. Umístění schodiště a výtahu na protilehlých stranách budovy umožnuje do sebe zacyklený pohyb, což má napodobovat zacyklený děj filmu. Převážně zatemněný interiér pavilonu slouží k vytváření pocitu nejistoty, zneklidnění a zdůrazňuje čím dál větší touhu po útěku před realitou do lákavého umělého světa. Apoteózou této touhy je prostor cabaret baru, jehož vzhled též odráží noirovou estetiku filmu.