FLORIAN STUDIO│STUDENT WORK
Ateliér FLO│W _studioflorian.com_ založil a vede Miloš Florián. Zastává názor, že software je hnací silou ve všech etapách plánování architektury a urbanismu. Inspirací jsou rozmanité přírodní principy, jež se promítají do procesů algoritmického plánování staveb a městských prostorů. Prostředí je definováno jako dynamický prostor, který je stále více formován algoritmy umělé inteligence a novými formami interaktivity, jež souvisí s virtualizací a technologiemi jako jsou analýzy velkých dat, počítačové simulace, pokročilé materiály, systémy a struktury, 3D/4D tisk, robotické systémy, syntetická biologie a kódování lidských schopností. Algoritmické plánování se zaměřuje na paradigmatický posun od statických přes adaptabilní až k autonomním strukturám, jež nejen spolu, ale i s okolím a uživateli spolupracují. Výstupy ateliéru získaly mnohá ocenění a jsou prezentovány nejen prostřednictvím posterů, videí, virtuální reality, disertprací a modelů na principu e-manufacturingu, ale i formou výstav, sympozií a workshopů s předními zahraničními ateliéry a univerzitami.
MOTTO ● Architektura se nedá naučit ● Platí nápadem k výkonu ● Je nutné změnit své myšlenkové vzorce a posunout se novým směrem ● Důležité je poskytnout prostor pro rozvoj osobnosti ● Adept by měl mít ambice být lepší než jeho pedagog a vzory, které obdivuje ● Mladý člověk by měl mít příležitost poznat a vyzkoušet během studia různé možnosti plánování architektury, designu či urbanismu ● V průběhu plánování využíváme nástroje, systémy, struktury, technologie, materiály a média, které vytvořili lidé během své historie až po současnost ● Na základě získaných zkušeností je naděje, že si mladý člověk uvědomí jakým směrem se vydat ● Zachovat si hravost, bavit se a udržovat si mladistvý pohled na svět ● Důležité je nastartovat sebepoznání a tím i formování osobnosti ● Osobnost znamená architektonický názor ● Proto se snažíme vytvářet zázemí, inspirovat a klást důraz na samostatnost .
Ateliér FLO│W aplikuje názor, že digitálně řízená architektura má být flexibilní, interaktivní a adaptabilní. Software je hnací silou ve všech etapách plánování struktury a vzniku architektury stavby. Charakteristickým znakem je neustálá snaha o inovace. Inspirací se stávají rozmanité přírodní procesy, jež se promítají do procesu plánování, které je založeno na aplikaci evolučních technik obohacených jak o pokročilé simulace, animace a nástroje pro plánování designu struktury stavby, tak i o parametrické projektové systémy a skriptovací metody. Kreativním zapojením algoritmů může architekt, projektant či student generovat nekonečně mnoho podobných struktur staveb, což představuje geometrický výstup předem definovaných rozměrových, referenčních a funkčních závislostí. Struktura je definována algoritmy, do nichž vstupuje řada proměnných, jako jsou například potřeby uživatele, klima parametry, chování, počet a dimenze jednotlivých komponentů. Pokud jsou algoritmické skripty, jež určují tvar a lokalizaci komponentů, napsány dostatečně obecně, je možné měnit vstupní parametry, a tím i finální design struktury stavby. Evoluční modely umožňují kombinování atomické struktury a mechanických vlastností materiálu s makro chováním struktury stavby jako celku zasazeného do dynamického prostředí. Architektura a urbanismus mohou být založeny na teorii roje, v níž je zastavěné prostředí definováno jako prostor, který je formován nejen chytrými komponenty, ale i syntetickou biologií, jež nejen spolu, ale i s uživateli vzájemně spolupracují. Záměrem je propojit procesy do jediného funkčního organismu, který bude živě komunikovat se svým okolím. Evolučně inspirovaný proces plánování je chápán jako proces optimalizace, ve kterém se nalézá vhodné řešení v prostoru všech možných řešení. Žijeme v době internetu věcí, jež souvisí s virtualitou a technologiemi jako jsou umělá inteligence, analýza velkých dat, počítačové simulace, rozšířená realita, 3D/4D tisk, roboti a zlepšování lidských schopností. V souvislosti s novými výzvami je proto nutné se zaměřit na sledování jemných způsobů chování nejen mezi lidmi, či mezi lidmi a prostředím, ale i mezi lidmi, stroji a prostředím. Fyzická infrastruktura staveb a města je integrována do digitální. Moderní prostředí je sít´ově propojeno senzory, jež vysílají velká množství dat pro specifické aplikace. Poskytnutí dat jakýmkoli zařízením připojeným do sítě, vytvoří stav počítačové všudypřítomnosti na principu internetu všeho. Taková komunikační prostředí působí jako rozšíření lidského nervového systému. Vestavěné počítače a senzory rozmístěné po celém městě budou poskytovat a vyhodnocovat informace získané z našich každodenních digitálních stop, a na jejichž základě bude možné přímo generovat urbanistické a architektonické struktury. Záměrem je propojit lidi a procesy do jediného funkčního organismu, který bude živě komunikovat se svým okolím. Digitálně řízená architektura se zaměřuje na paradigmatický posun od statických přes interaktivní až k adaptabilním strukturám citlivým k aplikaci materiálů a využívání přírodních zdrojů. Projekty jsou posuzovány a prezentovány nejen prostřednictvím posterů, ale především prostřednictvím videa, virtuální reality a modely na principu techniky e-manufacturingu.
Ve Studiu jsou vítány ne-komformní lidé, neboť v sobě skrývají rysy, jež jsou zárukou samostatnosti a odlišné kreativnosti nutné k řešení tradičních i netradičních zadání. Hlavním záměrem práce na projektech je vést členy Studia k poznání, vyšší tvořivosti, představivosti a hlubším úvahám. Nevyžaduje se pasivní přístup: cílem není výchova epigonů, nýbrž pěstování vlastního názoru ...
