Ateliér Efler – Studio vernakulární architektury - 552

Pojem „vernakulární“ lze chápat jako označení architektury a stavitelství spojeného s místní lokální tradicí, tedy v odlišnosti od klasické, internacionální a globální architektury. Studenti se mají možnost blíže seznámit se základními principy, použitými historickými stavebními konstrukcemi a tradičními materiály na příkladech terénní dokumentace a průzkumu konkrétních pozoruhodných objektů lidového stavitelství a (nejen) venkovské architektury českých zemí a Evropy, a zároveň si prakticky osvojit zásady a principy památkové péče a šetrného přístupu k obnově, konzervaci a revitalizace těchto specifických historických objektů a areálů. Uprostřed globálních architektonických tendencí současnosti pro nás může být lokální architektonické dědictví stále více zdrojem poučení i inspirace pro novou tvorbu.

Vedle atelieru profesora Václava Girsy na Ústavu památkové péče FA ČVUT bylo začátkem letního semestru 2018 nově vytvořeno Studio vernakulární architektury pod vedením Tomáše Eflera, dlouhodobě zaměřeného na téma památkové péče v kontextu venkovské architektury.

Při vícedenních výjezdech a návštěvách konkrétních objektů, provázených kontakty s místními obyvateli, mají studenti příležitost studovat konkrétní architektonické a konstrukční detaily. Zpracování ručních kreseb detailního zaměření i dokumentace s využitím současné techniky a 3D skenování. Navazující architektonické návrhy se věnují konkrétní obnově a novému využití řešených objektů pro společenské využití a hledání optimálních forem kvalifikované památkové obnovy a citlivých architektonických úprav v současném kontextu.

V prvním jarním semestru roku 2018 Studia vernakulární architektury jsme se věnovali seznámení a dokumentaci s regionálně specifickou architekturou pozoruhodně řemeslně a výtvarně zpracovaných dřevostaveb z 18. a 19. století z oblasti Sobotecka v Českém ráji a z oblasti Podještědí na Liberecku. Druhý semestr jsme vyrazili do oblasti chmele a piva, na Žatecko, a zaměřili jsme se jak na poslední příklady hrázděné lidové architektury ve městě a v okolních vesnicích, tak též na industriální a zemědělské stavby spojené s pěstováním, sušením a skladováním chmele, jejich dokumentaci, průzkumu a prověření možností konzervace, obnovy a konverze. Jarní semestr roku 2019 nás zavedl do oblasti Podbezdězí v okolí města Bělá pod Bezdězem.  Na podzim roku 2019 jsme se zabývali hospodářskými usedlostmi v krajině severozápadu Prahy, v Tuchoměřicích, Dobrovízi a v pražské Cibulce. Jarní semestr 2020 nás zavedl k tématu pozoruhodné dřevěné architektury na Turnovsku a podzim jsme věnovali půvabnému Zahrádecku u České Lípy.