Ústav památkové péče

Příprava architektů pro poučené, kultivované a odpovědné zacházení s historickými stavbami se rozvíjí ve čtyřech základních rovinách:

• systematické rozkrývání hodnotového potenciálu kulturního dědictví a porozumění jeho roli v současném životě,
• vytváření předpokladů pro kompetentní identifikaci hodnot historických staveb,
• objasnění vztahu mezi vlastnostmi konkrétní stavby a jejího prostředí a konceptem její obnovy,
• rozvíjení znalosti historických materiálů a konstrukcí, odpovídajících postupů obnovy a zejména tradičních konstrukcí a technologií.

Vedle ateliérové tvorby garantuje ústav mimo jiné výuku předmětů památková péče a stavebněhistorický průzkum.

Přednášky, cvičení i ateliéry poskytují základy profesní přípravy jak pro úkoly tvůrčí povahy v praxi (architekt univerzálního zaměření poučený v oboru, architekt restaurátor – památkový architekt), tak pro uplatnění na poli vědeckém nebo v úředních procesech. Jde o ty oblasti, kde se setrvale projevuje nedostatek kvalifikovaných odborníků (architekt badatel, architekt památkář, architekt úředník v legislativním procesu).

Studenti mohou pracovat ve dvou přidružených komplexních ateliérech. Součástí nebo doplněním výuky v rámci ústavu jsou workshopy či tematické exkurze.

Společný předmět zájmu – historické stavební dílo – předurčuje směr nejvýznamnější spolupráce s Ústavem teorie a dějin architektury FA ČVUT, a to jak návazností témat přednášek a cvičení, tak při výchově specializovaných odborníků v doktorském studiu. Významná je spolupráce s dalšími pedagogickými a vědeckými pracovišti či odbornými institucemi. Tvůrčí či vědeckou aktivitou a přehledem členů pedagogického sboru v oblasti péče o historické dědictví je zajištěna aktuálnost předávaných poznatků i soulad se soudobými trendy v oboru.