15114

Ústav památkové péče

Výzkumné projekty

Hlavní řešitel
Barra, M.
Řešitelský tým
Trvání projektu
2025-2027
Anotace
Navrhovaný tříletý projekt pro SGS vychází z tématu disertační práce Ing. arch. Maria Barry "Role památkové péče v industriální krajině uhelných pánví severozápadních Čech". Cílem projektu je v průběhu výzkumu a přípravy disertační práce doktoranda zmapovat existující archivní a jiné prameny, které existují k tématu severočeských uhelných pánví (v oblasti vyjádření památkové péče k tématu severočeských uhelných pánví, diskuse k této problematice v odborném tisku - např. Zprávy památkové péče, Památky a příroda či Památková péče: orgán Československé památkové péče, dále pak regionální tisk a další zdroje) a památkově hodnotných movitých i nemovitých objektů, dotčených povrchovou hnědouhelnou těžbou v oblasti Mostecka. Tyto materiály jsou dislokovány v různých archivech na území České republiky (Národní archiv ČR, Státní oblastní archiv v Litoměřicích), ale také na pracovištích Národního památkového ústavu (generální ředitelství, územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem) či archivech místních a krajských samospráv, státní správy, industriálních podniků atp.; neodmyslitelným zdrojem pramenů je také Lobkowiczký archiv v Nelahozevsi. Cílem výzkumu je nejen potvrzení výzkumných otázek doktoranda, ale také přiblížení tématu historie dnešních hnědouhelných pánví široké odborné i laické veřejnosti Na výzkum doktoranda je plánováno navázat přípravou na vznik výzkumného centra na FA ČVUT v Praze, podporující činnost Ústavu památkové péče FA a věnujícímu se tématům souvisejícím především s problematikou paměti sídel a kulturní krajiny, a to nejen z hlediska památkového, ale také přírodního, krajinářského, demografického, sociálního či historického. Zvažována je spolupráce s dalšími fakultami ČVUT (stavební - katedra architektury - výzkumy industriálních areálů a oblastí, informačních technologií - tvorba webových stránek, aplikací, map atp.), dále pak s Českou zemědělskou univerzitou (problematika krajiny a sídel), Univerzitou J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (oblast historie,
Hlavní řešitel
Fanta, V.
Trvání projektu
2025
Anotace
Disciplíny památkové péče a krajinářská architektura jsou úzce provázané v mnoha ohledech, jejich vztah k problematice paměti sídel a krajiny stál ovšem dosud mimo hlavní proud odborného zájmu. Tento vztah je však klíčový pro pochopení a zachování kulturní identity a historického kontextu míst, která obýváme. Spojení těchto dvou oborů umožňuje komplexní přístup k ochraně a obnově nejen jednotlivých památek, ale i celých krajin, čímž se zajišťuje jejich udržitelnost pro budoucí generace. Výzkum tématu "paměti sídel a krajiny si klade za cíl objevovat nová, doposud neprozkoumaná výzkumná témata, stejně jako navazovat a rozvíjet již proběhlé projekty (např. Dědictví zaniklých krajin: identifikace, rekonstrukce, zpřístupnění", podpořeného grantem MK ČR NAKI II (SMK02018DG002), resp. projektu "VISKALIA - Virtuální skansen lidové architektury", podpořeného grantem MK ČR NAKI II (DG20P02OVV003). Oblast výzkumu problematiky "paměti sídel a krajiny" pokrývá jen na území České republiky řadu témat - vysídlené a znovuosídlené česko-německé pohraničí, zaniklé sídelní celky v místech uhelných pánví, vojenských újezdů či přehradních nádrží, viniční usedlosti v Praze a mnoho dalších. Jedná se o výzkumné téma provazující nejen disciplínu památkové péče a krajinářské architektury, ale zasahují rovněž do mnoha dalších vědních oborů - dějin architektury, demografie, sociologie, geografie, resp. geoinformatiky či etnografie. Současně se velmi často jedná o regionálně velmi specifická témata, která vybízejí k posilování mezinárodní spolupráce ve výzkumu a sdílení výsledků mezi akademickou i odbornou sférou v evropském i mimoevropském kontextu. Témata prezentována doktorandy, případně studenty ostatních stupňů studia, představí šíři témat pro výzkum problematiky "paměti sídel a krajiny" a metody výzkumu v jednotlivých regionech včetně používání moderních technologií (Heritage BIM, digitální skenování a dokumentace) v kontextu proměny krajiny v průběhu času a změnách krajiny s ohledem na
Hlavní řešitel
Tomášiková, K.
Trvání projektu
2025-2027
Anotace
Obsahem a smyslem projektu je průzkum a analýza památkové péče rekonstrukcí, revitalizací a obnovy památkově chráněných a kulturně významných staveb v Československu v průběhu 20. století, a to konktrétně s pozorností soustředěnou na profesora Oldřicha Stefana. Cílem je poskytnou podrobný vhled do života a tvorby významných osobností, a přispět k podrobnějšímu poznání situace, jak probíhala ochrana kulturního dědictví ve 20. století. Teze pracuje s památkářskou a architektonickou tvorbou v období, kdy bylo aktivní téma války a následné poválečné situace. Profesor Stefan byl známý badatel, historik umění, památkář, architekt a pedagog. Působil v mnoha oblastech, jistou dobu i na ČVUT, kde založil a vedl Ústav dějin architektury a byl v roce 1939 posledním děkanem Fakulty architektury a pozemního stavitelství před uzavřením českých vysokých škol. Během svého života se věnoval také rozsáhlé publikační a odborné činnosti. V dosavadní době mu byla věnována pozornost především z pohledu historie umění a jemu jako významné osobě. Téma konkrétních realizací památkových obnov, jimiž se zabýval, je však ještě podrobně nezpracováno, a poskytuje prostor pro výzkum. Pro práci bude potřeba shromáždit a vyhodnotit archivní materiály a dokumenty, zmapovat koncepci, principy, postupy a techniky, které byly při obnově vybraných realizací použity, a ukotvit je v dobovém kontextu pojetí památkové péče a proměny politických poměrů. Cílem je výsledky výzkumu odprezentovat na konferencích na domácí i mezinárodní úrovni, a to včetně porovnání přístupů a diskurzu památkové péče v Československu a v zahraničí během poválečného období. Finálním výstupem projektu je prezentace realizací obnov spojených s osobou Oldřicha Stefana na nově vytvořené webové doméně. To bude doprovázeno publikováním recenzovaného článku a výstavou.
Hlavní řešitel
Čtverák, M.
Řešitelský tým
Trvání projektu
2023
Anotace
Zkoumání architektury venkova se dlouho soustředilo hlavně na poznávání tradičního stavitelství. Život na vesnici se ale stále dynamicky proměňuje a je nutná spolupráce s obory jako etnologie, které jsou ve popsání aktuálních tendencí mnohdy napřed. Jak zachránit fragmenty lidové architektury a přizpůsobit je dnešnímu životnímu stylu? Může být život na vesnici ekologicky udržitelný, nebo je sepětí s přírodou pouze klam? Jak zacházet s venkovem, který už dávno pohltila metropole? Významnou součástí konference budou i příspěvky zabývající se urbanistickými otázkami či navrácením života do rozsáhlých venkovských oblastí Sudet. Jako hlavní host svou účast (dle podmínek osobně či on-line) přislíbila Iida Kalakoski z Tempere University, která se dlouhodobě zabývá realizacemi na skandinávském venkově.
Hlavní řešitel
Cejpová, M.
Trvání projektu
2019-2020
Anotace
Smyslem práce je prohloubení poznání historických kuchyní, důležitých, ale dosud opomíjených technických památek z hlediska jejich funkčních a konstrukčních aspektů. Projekt je zaměřený na průzkum, dokumentaci a vytvoření schémat prostorového a konstrukčního uspořádání středověkých a raně novověkých kuchyní zpracovávaných v rámci disertační práce navrhovatelky "Kuchyně ve středověku a raném novověku". Pro zpracování v rámci projektu budou vybírané kuchyně, které jsou velmi dobře dochované jako celek nebo mají dochovaný určitý typický nebo naopak výjimečný konstrukční prvek. U vytipovaných kuchyní bude vyhodnocená jejich existující dokumentace. Podle její kvality a podle charakteru konkrétní kuchyně bude zvolený způsob nově provedené dokumentace. Předpokládáme, že se bude vybírat mezi geodetickým zaměřením (totální stanicí), digitálním 3D modelem zpracovaným na základě výsledků laserového skenování (mračna bodů) a digitálním 3D modelem s texturou zpracovaným fotogrammetricky na základě digitálních fotografií. Pro nejméně jednu vybranou lokalitu budou provedeny všechny způsoby dokumentace a budou zhodnocené jejich vypovídací možnosti. Výstupem budou popis, dokumentace a vyhodnocení prostorového a konstrukčního uspořádání kuchyní, které budou použité v rámci pasportů jednotlivých objektů, při vyhodnocení stavebního vývoje a typologie kuchyní a při publikaci výsledků práce (disertační práce navrhovatelky a některých členů řešitelského týmu, články v odborném tisku o jednotlivých objektech i souborné).
Trvání projektu
2016-2017
Anotace
Smyslem projektu je provedení vzorové dokumentace a srovnání nejstaršího dochovaného horizontu otopných zařízení a jejich vnitřní (funkční) stavby s důrazem na komparaci s typologií mladších otopných zařízení venkovského prostředí a technologických provozů za účelem prohloubení poznání nedochovaných středověkých a raně novověkých situací.
Hlavní řešitel
Uhlík, J.
Trvání projektu
2016-2017
Anotace
Projekt bude hledat odpovědi na otázky týkající se podob vzájemného ovlivňování dobové teorie památkové péče a realizační praxe v mimopražském prostředí na přelomu 19. a 20. století. Rozšíří a doplní stávající kusé znalosti této problematiky a vytvoří předpoklady pro posouzení dopadu nových zjištění na moderní památkovou péči. Nové poznatky umožní obohatit výuku památkové péče na FA ČVUT a přispějí tak ke zkvalitnění výuky v oblasti zacházení se stavebním a urbanistickým dědictvím, poskytnou cenný srovnávací materiál pro disertační práci navrhovatele a přispějí k posílení kulturní paměti ve zkoumaných regionech.
Hlavní řešitel
Poláková, J.
Trvání projektu
2014
Anotace
Úkolem projektu bude oživení diskuze o důležitosti vnímání kontextu historického vývoje krajiny a jeho významu pro současnou podobu a fungování území. Poznáním stavebního vývoje zachovaných samostatně stojících památek získáme podklad pro interpretaci fungování širšího společenství i po zániku osídlení v bezprostřední blízkosti. Zvolili jsme území Černokostelecka pro jeho jedinečný charakter, kdy je možno pozorovat ustrnutí vývoje a pozvolnou destrukci struktury osídlení.
Hlavní řešitel
Hůrková, L.
Trvání projektu
2014-2015
Anotace
Ve 20. letech 19. století byly doposud liduprázdné oblasti tehdy pohraničního pásma rakousko-uherské monarchie v dnešním Rumunsku kolonizovány českými osadníky, kteří se usadili v kraji zvaném Banát, kde založili několik vesnic. Vzhledem k umístění těchto osad a vesniček uprostřed hlubokých lesů na jihozápadním konci karpatského oblouku, které zapříčinilo výrazné odloučení od okolní civilizace, si obyvatelé českých vesnic do dnešních dnů uchovali svoji kulturu, jazyk, zvyky, tradiční způsoby hospodaření v krajině i zvyklosti lidového stavitelství. Celá oblast, která zahrnuje 6 českých vesnic (Eibentál, Bígr, Gerník, Rovensko, Svatá Helena a Šumice), stála doposud až na některé výjimky (několik etnografických expedic v 60. letech) mimo zájem českých stavebních historiků a památkářů. Jak však zjistily expedice studentů Ústavu památkové péče FA ČVUT, které proběhly v letech 2012 a 2013, v dotyčných vesnicích se nacházejí těžko uvěřitelné architektonické a stavitelské hodnoty. Především je zde možno studovat podobu tradičního stavitelství, které před 180ti lety vyšlo z českého kulturně-historického okruhu, ale bylo izolováno, resp. v pozdějších letech pod vlivem rumunského prostředí. Přímo se tedy nabízí provádění stavebně-historických průzkumů mimořádně zajímavých staveb. Doposud se také žádní badatelé nevěnovali urbanistickému vývoji českých vesnic - tento nedostatek bychom chtěli napravit. Dalším velkým tématem, které především souvisí s onou neuvěřitelnou prostorovou i funkční kontinuitou oblasti, je kulturní krajina, kde se již dostáváme na styčné plochy s mnoha dalšími obory (historie osídlení, historická geografie, botanika apod.). Cílem našeho výzkumu je komplexní poznání sídelní složky českých vesnic v Banátu, a to skrze stavební kulturu, utváření sídel a obhospodařovávání krajiny.

Za obsah této stránky zodpovídá: doc. Ing. arch. Tomáš Efler