Nauka o přírodě a rostlinách I

Neživá příroda  –  geologie a pedologie

Úvodní část předmětu je věnována základům geologie. Nejprve jsou studenti seznámeni se základním rozdělením minerálů a vznikem a tříděním hornin. Na tuto obecnou část navazuje regionální geologie a část výuky se detailněji zaměřuje na exogenní geologické procesy utvářející krajinu a krajinné celky. Další část předmětu je pak věnována pedologii, tedy vlastnostem půdního pokryvu. Jsou v ní vysvětleny základní mechanismy utváření půd, odlišnosti jednotlivých půdních typů a jejich vlastností a popsány vztahy hornina-půda-vegetace-typ krajiny. Rovněž je věnována pozornost ochraně půdy, degradačním mechanismům půd a preventivním či nápravným opatřením v rámci krajiny, jako jsou protierozní opatření, pozemkové úpravy, územní plánovaní aj. Předmět je v rámci cvičení doplněn praktickými ukázkami jak hornin, tak půdních typů a rovněž cílí na orientaci studentů v široké škále veřejně dostupných informací o geologii a pedologii ČR.

Cíle studia: 

Cílem předmětu je prostřednictvím teoretických přednášek a praktických ukázek na cvičeních seznámit studenty se základy geologie a pedologie. Student by měl získat bázi informací o geologickém a půdním prostředí v ČR ale obecněji i jinde ve světě (základní vlastnosti hornin a půd i jejich prostorové uspořádání v rámci krajinných celků), kterou využije jak v navazujících předmětech, tak především v praxi. 

1. Student by měl znát základy geologie tedy základní minerály, rozdělení hornin do skupin, a pak ve zjednodušené formě regionální geologii a geologické procesy utvářející krajinu a krajinné celky.
2. Student by měl znát základy pedologie. Měl by vědět, co vede ke vzniku konkrétní půdy na daném místě, co půda obsahuje a co ovlivňuje její chemické a fyzikální vlastnosti. Dále by měl dokázat rozlišit půdní typy vyskytující se v ČR a znát jejich rozmístění v krajinných celcích (v závislosti na klimatu, geologii a geomorfologii).
3. Student by se měl orientovat v tématu ochrany půdy (základní degradační mechanismy půd (eroze, zábory půdy) a preventivní či nápravná opatření aplikovaná v rámci krajinného plánování (protierozní opatření, pozemkové úpravy, územní plánovaní)).
4. Student by měl být schopen vyhledat relevantní informace o podloží a půdním pokryvu území, případně rozhodnout o nutnosti půdního průzkumu a jeho detailu (jak má být proveden, které analýzy jsou třeba a co jejich výsledky mohou přinést pro praktické rozhodování).

Předmět zajišťuje Česká zemědělská univerzita v Praze.

Vyučující: doc. Ing. Lenka Pavlů, Ph.D., Petra Vokurková