Cílem je zprostředkovat studentům základní teoretická a praktická východiska ekologických disciplín v měřítku krajiny. Student – architekt je po absolvování schopen hodnotit krajinu z různých ekologických a krajinně-ekologických pohledů. Představeny jsou metody přímého hodnocení krajiny i metody aplikované (klasifikace, typologie aj.).
Krajina je zde představena jako rámec, ve kterém architekt navrhuje svá díla, ale i jako samotný předmět jeho zájmu. Předmět rovněž představuje základní nástroje ekologického plánování v krajině a staví je do kontextu s architekturou a územním plánováním.
Výuku doplňují tématické přednášky zaměřené na vytváření strategií udržitelného rozvoje jako participační proces, urbánní ekosystémy, „zelené stavění“.