Žijeme v globalizovaném světě, kde v rámci vyrovnávání se s krizemi dneška dochází masivním způsobem k erodování „našeho“euroamerického příběhu, všeho toho, co máme rádi. Jako nejdůležitější je v takto posunutém světě vnímáno „získávání kritického množství pozornosti“. Mluvíme o čím dál rychlejším nástupu Asie. Projekty a realizace, jako je Masaryčka, nás nutí uvědomovat si, nejen v bezpečí před svým počítačem a v rámci svých sociálních bublin, že o naši historii a tradice je třeba v proměňujícím se světě o to více pečovat, obnovovat jejich životadárnou sílu, protože ekonomický a instrumentální kalkul pro nás vždy musí být jen nástrojem, nikdy smyslem a samoúčelným cílem.