V diskusi o počátcích našich vrcholně středověkých hradů byl vysloven názor, že rané stadium hradu v našich podmínkách představují románské tribunové kostely se západní věží. Kostelní věž v rámci této hypotézy odkazuje ke svému profánnímu původu. Příspěvek otevírá prostor diskuse s některými argumenty, s nimiž koncept kostela se západní věží jako předstupně hradu pracuje. Uvádí u nás neznámé příklady rozšíření románských kostelů se západními věžemi zejména ze západní Evropy. Výběr dokladů sakrální funkce a posvátné symboliky kostelní věže nabízí komplementární část pohledu na její význam. Budování věží v sídlech elit a věží kostelních uvádí do časové souvislosti. Obrací pozornost k etapizaci výstavby kostelů, která objasňuje vzájemné postavení některých samostatně stojících věží a kostelních lodí. Reaguje na možnost srovnávání se skandinávskými příklady. Dotýká se polyfunkčnosti středověkých staveb, která neoslabuje jejich dominantní sakrální určení.