Perforovaný prvek představuje v architektuře zvýraznění designového rázu objektů. Zapracování tohoto prvku při návrhu stavby však s sebou nese rizika spojená s využitelností vnitřních prostor, umístěných za perforovaným prvkem, který překrývá okenní výplně. Světelný zdroj, kterým je obloha, není vždy vzhledem k tomuto prvku v kolmé poloze, čímž dochází k úbytku prostupujícího světla. Jak velký tento úbytek může být v různých sklonech a u různých prvků, je předmětem laboratorního měření světelné propustnosti ve světelně-technické laboratoži na fakutě elektrotechniky v rámci mezifakultní spolupráce na ČVUT.